Kniha se sice pokouší vystupovat jako nezávislá studie, ale rozhodně se o nic takového nejedná. Autor je zastánce když ne přímo vybraných konspirací, tak alespoň jejich obhajování, konspirační teoretik
. Jeho úzkostlivá snaha neustále obhajovat a přesvědčovat, že je v pořádku se konspiracemi zabývat, je všudypřítomná. A otravná.
Má problémy i s vyvážeností; shrnuje sice argumenty pro i proti, ale občas se nedostává prostoru na protivysvětlení druhého tábora. Krom toho často místo jejich argumentů uvádí také manipulativní pseudoargumenty, jako že zkoumat konspirace je neuctivé
. To přece nemůže nikdo brát vážně, stejně jako ohánění se rostoucím množstvím lidí, kteří nějaké konspiraci věří.
Pokud nedošlo k přistání na Měsíci tak, jak tvrdí oficiální zprávy, na co už bychom se mohli spolehnout? Podle průzkumů však těch, kdo pochybují, zvolna přibývá a předchozí kapitoly ukázaly, že se začínají objevovat mnohé dříve zamlčované skutečnosti. Narůstající povědomí společnosti o sporných dějinných událostech může jen zvýšit ostražitost lidí k potenciálním snahám o překrucování pravdy, které se dnes děje všude kolem nás. (Str. 135)
Je to zkrátka obhajoba konspirátorů. Aspoň se ale zabývá informacemi protistrany.
Co se týče celkové stavby, šikovně postupuje od těch zcela jasných či potvrzených konspirací směrem k pochybnějším, a spoléhá na to, že když bylo možné tamto, proč ne i tohle?
Úplné detaily spiknutí nejsou tak důležité, význam tkví v tom, že se stalo nedílnou součástí národního kalendáře. Anglická historie je tak jednoznačně poznamenaná skutečností, že konspirace s velkou jistotou opravdu existují. A když tehdy, proč ne dnes? (Str. 67)
Přehled kapitol:
Jádro problému je zřejmé: členové akademické veřejnosti i vyznavači konspirací mají mnoho zajímavých argumentů, ale nikdo nechce naslouchat názorům druhé strany. Akademické přehlížení důkazů podporujících konspirační teorie je samo o sobě podezřelé. Dlouhodobé kritizování staví zastánce konspiračních teorií do obranné pozice.(Str. 25)
Obecným důsledkem všeho ututlávání a akademického pošklebování je to, že víra v návštěvníky z jiných světů přerostla v kolektivní šílenství – obrovskou psychologickou projekci z vnitřních záhybů masového vědomí, která vytvořila až halucinogenní, snadno ovlivnitelnou realitu. Tento přístup k věci není úplně fér, obzvlášť pokud bereme v potaz média, která mají na lidstvo velký vliv a tyto představy jim nasadila do hlavy.(Str. 251)
S autorem souhlasím, že je v pořádku se konspiracemi zabývat. V historii dávné i nedávné se spiknutí odehrála, a hledat pravdu bychom měli v každém případě. Chtěl bych ale knihu neutrální, skutečné zkoumání teoretika. Popis konspirace, důvody/argumenty které vedly k jejímu vzniku (které ji podporují) a vysvětlení oficiálního proudu. Plus posouzení relevantnosti či důvěryhodnosti. Tahle taková není – ale pořád je s trochou opatrnosti dobře použitelná. Takže pokud si chcete trochu zpochybnit životní jistoty, podívejte se, kolik podivností dokázali konspirátoři najít…
Odkazy:
nakladatelství Volvox Globator, Praha 2014, ISBN 978-80-7207-907-0, cena 59 Kč (Levné knihy)
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.