Vnímání živé Země popisuje geomantii, výše zmíněný vztah dění vnitřního a vnějšího, prostor a energii, rezonanci.

Cesta k zahradě síly se zabývá položením základů zahrady. Od hledání inspirace a pojmenování svých představ a potřeb, přes výklad tvaru pozemku, krajinu až po materiály – vodu, kameny, dřevo, kovy a plasty. Jde hlavně o jejich působení a komponování.

„Málokdo odolá fascinaci divokými skalami, mohutnými balvany či jedinečnou strukturou, která se objeví na vyleštěném řezu přírodním kamenem. Cítíme zde pro nás stěží pochopitelné síly naší planety, až se nám zdá, že nás jejich blízkost právě s touto neobyčejnou mocí spojuje. V zahradě hrají kameny důležitou tvořivou a energetickou roli.“ (Str. 79)

Rostliny a my se podobným způsobem dívá na trávník, staré stromy, jedlé rostliny i rostliny ozdobné, na působení vůní i na péči o zahradu.

Založení a budování je už konkrétnější a soustředí se na návrh jednotlivých prvků zahrady. Na okolí vchodu, svahy, na různé druhy schodišť, cest, místa k sezení, vodní nádrže či vodotrysky.

„Vědomé, tvořivé využití stupňů a schodišť značně zvyšuje energetickou kvalitu místa či domu. Schody sive slouží především k bezpečnějšímu překonávání výškových rozdílů v terénu, avšak zmíněný energetický aspekt je rovněž velmi významný.
To, zda do určitého prostoru vstupujeme v úrovni země, směrem vzhůru či naopak dolů, v sobě nese zcela rozdílnou informaci pro naše podvědomí. Pokud přecházíme z jednoho prostoru do druhého zcela bez prahu či jakéhokoli jiného stupně, máme pocit, že se nic nezměnilo, že jsme zůstali tam, kde jsme původně byli.“ (Str. 141)

A konečně poslední kapitola V zahradě síly den co den mluví o čerpání energie, meditaci – ale i o péči o zahradu (a zároveň o sebe).

„Každodenní život v zahradě síly se může lišit od pobývání v jiných zahradách – mění se totiž vědomí, s nímž do ní vstupujeme.
Zahrada síly nás také bude přijímat intenzivněji a probují v nás větší pocit sounáležitosti.
Užívejme ji jako prostoru pro komunikaci a růst našeho vnitřního uvědomění v kontaktu a vzájemném energetickém obdarovávání s matkou Zemí.“ (Str. 177)

Za zmínku stojí množství doprovodných fotografií, které jsou výstižné, přesně ilustrují popisované myšlenky a především zachycují krásná místa a zákoutí. I pouhé prohlížení vám dá spoustu impulsů a nápadů.

Když pominu některé ezoternější kapitoly se zakopáváním krystalů nebo používáním Keltského kříže na půdorysu domu či pozemku, je kniha skvělá a důsledně se drží tématu – energií a pocitů uvnitř zahrady. Vysloveně praktických rad (jako že bambus musí být bezpodmínečně oddělen od zbytku zahrady bariérou 70 cm hlubokou) je tu jen málo, ale vůbec to nevadí. Je to především filozofie tvorby zahrad.

A je to, zdá se, filozofie funkční, protože mě už během čtení přivedla k rozšíření a předělání jednoho zákoutí zahrady.

Odkazy: