Značně snové vyprávění o období dospívání a zlomových okamžiků sexuálního procitání. Snové proto, že plynule přechází mezi časovými rovinami, stejně jako od vyprávění k popisu duševních stavů.
Nejzajímavější byl asi vývoj mého pohledu na toto krátké pásmo asociací a vzpomínek. Po přečtení se mi totiž vůbec nelíbilo. Nelíbil se mi výsledek, říkal jsem si: „A co, jako? Nejasnosti a trápení probouzející se sexuality zažíval každý.“
Nelíbily se mi zbytečně vulgární výrazy, resp. k zasněné a mimočasové atmosféře se vůbec nehodily.
Kniha je doplněna kolážemi Jindřicha Štyrského, které se mi - jaké překvapení - nelíbily také (ta, kterou tady vidíte, mi připadala nejmíň odpudivá, přiznávám jí originalitu a důvtipnost).
Jenže na konci je doslov Karla Srpa, nazvaný Nezvalova iniciace, který sice zpočátku vypadá jako až nadměrné hledání významu tam, kde žádný být nemusí, ale ve skutečnosti je velmi erudovaný. A především pečlivě vysvětluje jednotlivé události, vzpomínky, zasazuje je do Nezvalova života, srovnává s jinými Nezvalovými texty, ba dokonce úryvky těchto textů přikládá, takže se dá snadno přesvědčit, že má pravdu. Najednou jsem Nezvalovo první tápání, neslušné dopisy a průšvih při jejich odhalení, návštěvu nevěstince, pozdější epizodu v baru i symbolické uzavření děje viděl v jiném světle.
Takže jsem si Sexuální nocturno přečetl ještě jednou. A víte, že není tak špatné? Ono je především o zrodu básníka.
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.