Stupně + Pozdní básně: Ačkoliv se Hesse celý život považoval za básníka a ne za literáta, jeho básně nejsou nic moc. Spíš nezajímavé, těžké, sekané německé verše (i v překladu). Zaujaly mě vlastně jen dvě - "Vytržení" a "Media In Vita". Ukázka z "Vytržení":
...
A z vzdálených hlubin řev
zvěře, vytí při zápasu,
ozvěna zapadlých časů,
kdy svět byl mlád u moře,
lidská krev, křik obětí,
hranic žár, klášterní cela,
vším se tvá krev rozšuměla,
vše je dobré, svaté ti!
Nic vně a nic uvnitř není,
nic vespodu, nahoře nic,
pevné v tekuté se měním
smazány jsou čáry hranic.
...
Raná próza - přeromatizovaná a přeslazená, nostalgické toužení po uprchlém dětství je příliš silné. Ale už se objevují první zárodky velkého spisovatele, třeba snová pohádková Lulu.
Petr Camenzind - opravdu dílo, kterým poprvé prorazil - zachycuje nálady a pocity venkovana, který se stane měšťákem, pozvneseným kritikem a literátem, a nakonec se vrátí zpět ke svým kořenům. A zjistí, že tak je to správné. Jedná se asi o první Hesseho zpracování cesty hlavního hrdiny k sobě samému.
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.