Oproti jiným anatomickým atlasům pro širokou veřejnost, které jsou obvykle kreslené, tento používá unikátní metodu zobrazení. Jsou to počítačové snímky, ovšem vytvořené na základě příčných řezů skutečného těla. Aktivita „The Visible Human Project™" začala už roku 1988, nejprve hledáním vhodného těla, výběr přitom omezovaly mimo jiné rozměry tehdejších zobrazovacích přístrojů. To se podařilo až o pět let později.
Nejprve bylo zdokumentováno pomocí běžných radiologických metod: rentgenu, CT, MRI, ultrazvuku a pozitronové emisní tomografie (PET). Poté bylo tělo zabaleno do pěnového materiálu, který po ztuhnutí vytvořil jakousi kolébku, v níž bylo možné tělo udržet v pevné poloze během dalšího zpracování. Následně bylo zmrazeno na teplotu -94 °C, rozčtvrceno a ponořeno do směsi želatiny a ledu. Od chodidel pak byly z každé části postupně odebírány horizontální (transverzální) řezy o tloušťce 1 mm pomocí mimořádně přesného nástroje zvaného kryomakrotom. Tyto řezy odhalily složitou anatomickou stavbu. Každý řez byl zdokumentován digitální fotografií s vysokým rozlišením. Celkem tak vzniklo 1878 barevných snímků uchovaných jako detailní digitální obrazová data.
(Řezy jsou k nahlédnutí online na visiblehumanproject.com.)
Následovala digitalizace – sestavení „drátových modelů“ jednotlivých soustav, orgánů či struktur, použití textur (z fotografií reálných vzorků). Protože byly jednotlivé struktury zpracované samostatně, dají se také samostatně zkoumat, otáčet, odebírat apod. Tedy alespoň v digitálním modelu; v knize z toho samozřejmě zůstane jen pevně daný náhled. 3D vizualizace původních dat byla zpracovaná např. do softwaru VOXEL-MAN, online jsem nic moc nenašel.
·
Každopádně už při čtení úvodního textu jsem žasl nad pracností takového modelu a zároveň jsem se nemohl zbavit pocitu,že jde o technický anachronismus a že dnešní zobrazovací metody už budou o dost dál. Ptal jsem se na to AI (Gemini), tvrdí, že sice ano:
Photon-Counting CT (CT s počítáním fotonů)
Tato technologie představuje obrovský skok v tomografii. Místo klasických detektorů využívá novou generaci čipů, které počítají jednotlivé fotony rentgenového záření.
- Výsledek: Extrémní rozlišení (pod 0,2 mm), minimální šum a schopnost rozlišit různé materiály (např. jód, vápník, tkáň) s absolutní přesností.
Ultra-vysokofrekvenční MRI (7T a 11.7T)
Zatímco v běžných nemocnicích se setkáte s magnety o síle 1,5T nebo 3T (Tesla), vědecká centra dnes běžně pracují se 7T a na trh nastupují dokonce 11.7T skenery.
- Výsledek: Detaily mozkové kůry nebo nervových drah v živém člověku v takovém detailu, jaký byl dříve možný jen pod mikroskopem na pitevním stole.
Cinematic Rendering (Filmové vykreslování)
Už není nutné tkáně fotit, abychom získali realistický vzhled. Moderní vizualizační software (původně vyvinutý pro hollywoodské efekty a videohry) používá algoritmy pro simulaci šíření světla skrz lidské tělo (tzv. path tracing).
- Výsledek: Data z obyčejného CT nebo MRI se promění ve fotorealistický 3D model, kde kůže, svaly i kosti vypadají dokonale plasticky, stínují se a odrážejí světlo, jako byste se dívali na skutečné tělo.
ale že data z reálných řezů se stále používají a kombinují:
Je to absolutní anatomický etalon. I když máme dokonalé skeny, digitální fotografie zmrazených řezů poskytují vědcům „přízemní pravdu“ (ground truth) – nezpochybnitelný důkaz o tom, jak tkáň reálně vypadá bez jakýchkoli artefaktů nebo dopočtů skeneru.
Dnes se už tyto historické projekty propojují s moderními daty. Například virtuální pitevní stoly (jako je Anatomage) kombinují data z Visible Human s ultra-vysokým rozlišením moderních CT skenů živých lidí. Student medicíny tak může „pitvat“ virtuální tělo, které sice vzniklo digitálně, ale je stoprocentně věrné realitě.
Zpátky ke knize – ilustrace jsou tedy krásně trojrozměrné, barevné a dokonale věrné; u každé části nebo orgánové soustavy je obecný text s popisem anatomie i fungování, hlavní obrázek a vedle něj jeho zmenšenou verzi a opatřenou popisky:
U větších soustav nebo orgánů jsou přidané i další tematické stránky věnované podrobnostem:
Takže vedle anatomie se dozvíte i leccos o fungování částí i celku. Kniha je tak určená poučenému laikovi nebo studentovi střední školy, využít by ji mohli určitě i učitelé. A v domácnosti se takový atlas také může hodit. I přes historické získání dat je výsledek stále velmi působivý.
Odkazy:
MCCRACKEN, Thomas O.. Anatomie. Praha: Slovart, 2025. ISBN 978-80-276-1034-1.
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.