Iva Pekárková: Šest miliard Amerik

Iva Pekárková v roce 1985 emigrovala do Rakouska a následně do USA. Tam se živila jako sociální pracovnice (zaměstnankyně agentury GEEL pro pomoc práce neschopným lidem), řidička taxíku, barmanka. Do Čech se vrátila v roce 1997, je publicistka, překladatelka a spisovatelka.

Šest miliard Amerik je velmi svérázný průvodce po Americe viděné takříkajíc zevnitř. Díky tomu, že tam autorka skutečně roky žila, a také díky jejímu nadšení, nezdolnosti a trochu bezhlavému vrhání se do zážitků, je opravdu mimořádný. Rozbíjí naivní představy, strhává klišé (jen výjimečně něco potvrdí) a rozhodně neukazuje turistickou líbivost. Žádné památky a atrakce, ale každodenní život, rozdíly v mentalitě, kulturní šoky.

Jíst v americké restauraci není tak jednoduché. V ceně kteréhokoli pokrmu bývá zahrnuto několik příloh, z nichž si musíte vybrat, a které vám číšník odrecituje v okamžiku, kdy si jídlo objednáte.

Pak si musíte vybrat, jestli chcete kávu nebo čaj, a potom druh kávy či čaje. Musíte říct; jestli chcete polévku, anebo salát a pokud si vyberete salát, musíte si vyvolit dresing. Kdybyste číšníka požádali „prostě mi něco přineste“, asi byste ho uvedli do značných rozpaků. Každý pokrm existuje v několika variantách — restaurace, která zákazníkům nedá možnost si vybrat, zaručeně brzo zkrachuje.

Naštěstí jsou tyhle „kódované dialogy“ o žrádle po celé Americe víceméně tytéž, a tak je hravě zvládnete během pár týdnů.

Chytáků je ovšem víc — k ceně jídla uvedené na menu je třeba připočíst daň (v každém státě jinou) a nejméně 10-15% na spropitné, které každý kromě buranů nechá na stole pro číšnici (zatímco mu u kasy vrátí všechny drobné do centíku). Plat číšníků v USA je spíš symbolický (oficiálně o něco víc než polovina minimální mzdy) a všichni vědí, že spropitné netvoří jen třešničku na dortu, ale podstatnou část jejich výdělku. (Str. 285)

Probírané oblasti jsou (mimo jiné):

• Životní styl: auta, peníze, reklama, alkohol, drogy, sex, náboženství.
• Zdravotnictví a školství: nezměrné sociální rozdíly a strašidelné náklady ve zdravotnictví a zdravotním pojištění
• Právo a soudnictví: zvláštní až kuriózní zákony, žaloby na cokoliv
• Rasa a menšiny: otázky rasismu, soužití kultur a menšin, včetně různé sexuální orientace. Třeba popis sedmi typů lesbiček:

Ženy, které chodí do lesbických barů se — aspoň v New Yorku — dělí do sedmi skupin: ultra-fem, fem, tommy boy, soft butch, butch, dyke a bull-dyke. Znalci — tedy znalkyně — jednotlivé typy na první pohled rozeznají. Ultra-fem je křehká blondýnka na jehlových podpatcích, fem je prý „typická heterosexuálka“, tommy boy nakrátko ostříhaná mladá holka, která vypadá jako kluk, soft butch a butch jsou „typické lesbičky“, které chodí v kalhotách, zásadně se nemalují a na chlapa by prstem nesáhly. (Sáhnout občas i po chlapovi — to se promíjí ultra-fem i fem.) Dyke a bull-dyke jsou rozložité, leckdy vousaté a dámy od rány, s býčím hlasem, tetováním a piercingem. Existuje nepsaný kodex, podle kterého jednotlivé typy k sobě pasují — bull-dyke si například nemůže namluvit jinou bull-dyke, hodí se k ní spíš fem nebo ultra-fem. (Str. 270)

Jazyk je bezprostřední a nebere si servítky, nevyhýbá se ani vulgarismům, když to situace žádá – a žádá to často. Zároveň je ironicky vtipný, takže přestože témata jsou vážná, čtení vás bude bavit.

Poušť na americkým Jihu byla ÚŽASNÁ, Nepřekonatelná. Ty šílený rozlohy země, který tady každej říkal poušť, přestože na ní rostly kaktusy saguaro a cholla, žily na ní tisíce druhů zvěře včetně tarbíkomyší pouštních, připomínajících mrňavé klokany, a chřestýšů a kojotů, tekly po ní řeky a napájely obrovské topoly jménem „bavlněné dřevo“ — cotton wood.

A ze všeho nejvíc tu byla barevná země. MALOVANÁ POUŠŤ. Divoké útvary z měkkého pískovce pastelových odstínů, stolové hory s jasně žlutými a rudými proužky, skalní věže, srázy, rozbrázděný pískovec, osamělé balvany posazené jeden na druhém v tak nepravděpodobných úhlech, že jsem prostě musela přenocovat na opuštěném parkovišti abych se ráno mohla přesvědčit, že se neskutálely. (Str. 298)

Výborná je také vyváženost – autorka není nijak zaujatá, nemá ani nekritický obdiv, ani nenávist, jen ukazuje, jak to v Americe funguje a co všechno je tam možné. Snad jediná nevýhoda je, že od roku 2005, kdy kniha vyšla, se leccos mohlo proměnit.

(Přečteno na základě tipu od A.P. v komentáři pod Kerouakem.)

Odkazy:

• Šest miliard Amerik v Databázi knih
• Šest miliard Amerik v ČBDB

PEKÁRKOVÁ, Iva. Šest miliard Amerik. Brno: Petrov, 2005. ISBN 80-7227-240-3.