Další Děsivá věda, kterou jsem našel v zásobníku, se soustředí na chemii a jedy. Forma je opět podobná, tedy plná faktů, lehce bulvární a s černým humorem:
V Dánsku se v roce 2000 proplížila na školní záchodky skupina děvčat, aby tam čichala k butanu. Ty holky měly mozek jako pomatené slepice. Butan je jedovatý plyn používaný na vaření, takže dobře hoří. Můžete hádat, co se stalo, když si jedna z nich zapálila cigaretu.
No co byste čekali? Kouření škodí zdraví! A když ty holky chytly plamenem, tak kouřily fakt pořádně. Jak jsem řekl, užívání jedů je hloupost a ty holky si zahrávaly s ohněm. (Str. 15)
a bohatě ilustrovaná Tonym de Saulles. Na kresbách nás provázejí dva zvědaví žáci, jejich učitel, detektiv Očko se psem Watsonem a především hrabě Zbyšek Zvratek (milovník jedů všeho druhu) se svou asistentkou donou Arzénou (str. 11):
Informací je opravdu hodně; jsou tu všemožné chemikálie, plyny, kovy, jedy organické z rostlin i živočichů, přehled všeho, co je v běžné domácnosti jedovaté, a samozřejmě spousta příkladů z historie i současnosti.
Informací je tolik, že i přestože jsem absolvoval semestr toxikologie a pár knih o jedech už přečetl (Vojenskou toxikologii; Jedy, drogy, léky), neustále mě něco překvapovalo. Třeba travičské náhrdelníky ze sotorku růžencového nebo Souprava na výrobu japonských mumií. Ten návod mě šokoval – proboha, takhle se likvidovat a nakonec pohřbít zaživa. Prý buddhové… (více zde)
Ale i „normální“ jedy jsou strašné – tahle Děsivá věda dělá čest svému jménu!
Odkazy:
ARNOLD, Nick. Smrtící jedy. Praha: Egmont, 2007. ISBN 978-80-252-0777-2.
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.