Jiří Patočka a kolektiv: Vojenská toxikologie (Wuwejův zápisník)

Jiří Patočka a kolektiv: Vojenská toxikologie Od chvíle, kdy jsem měl zapůjčenou knihu klinické toxikologie, po ní pátrám po knihkupectvích a antikvariátech. Marně; byl by to div, aby takový poklad někdo pustil z ruky. Až teď jsem konečně narazil na Vojenskou toxikologii. Není to sice toxikologie klinická a proto v ní nenajdeme spoustu běžných otrav, ale i tak je nesmírně zajímavá. Probírá všechny skupiny vojenských otravných látek, nejen použitých, ale i potenciálních, obecná i specifická pravidla dekontaminace (odmoření), ochranné pomůcky a spoustu dalších věcí.

Věděli jste například, že:

Yperit není jen jeden, ale hned celá skupina, potíže se objeví až čtyři hodiny po zasažení a je to látka s druhou největší pravděpodobností použití (po nervově paralytických plynech). To proto, že se dá relativně snadno vyrobit a jsou ho stále velké zásoby. Člověk ho má zafixovaný jako něco z první světové války, ale to je omyl.
Při otravě nervově paralytickými jedy, jako je například sarin, se aplikuje atropin. Ano, ten z rulíku zlomocného, on totiž má přesně opačné účinky na metabolismus nervového přenašeče acetylcholinu. Zajímavé je, že v takovém případě je organismus proti atropinu natolik odolný, že ho jím nelze prakticky předávkovat.
Choleru způsobuje bakterie Vibrio cholerae, ale ve skutečnosti za tím stojí choleratoxin bakterií produkovaný. Existuje riziko jeho samostatné syntézy a použití, stejně jako botulotoxinu (ten má na svědomí Clostridium botulinum).
Oxid uhelnatý běžnou plynovou maskou prochází (např. filtrem M-10) a musí pro něj být specializovaný filtr, který katalyticky oxiduje oxid uhelnatý na oxid uhličitý.
Při první pomoci při otravě kyanovodíkem se dýchání z úst do úst nedoporučuje, mohlo by dojít k otravě zachránce.
Sirovodík, páchnoucí po zkažených vejcích, je v toxických koncentracích bez zápachu, resp. ochromí čichový nerv, takže přestane být cítit.
Existují látky, jejichž jediné použití u pokusných zvířat vyvolá trvalý parkinsonský třes, např. tremorin.
Aflatoxiny, jedy z plísní nejčastěji exotických oříšků, byly poprvé objeveny v Anglii při epidemii mezi krůtími mláďaty. Tehdy jich zahynuly statisíce po krmivu s obsahem brazilských buráků. Např. myši jsou proti nim 200 krát odolnější než kachny, je vidět, s čím které zvíře přichází do styku.
Hojně vyvíjené jsou látky zvané bioregulátory, které mění funkci organismu, ale smrtelné nejsou. Využívá se skulinky v zákonech a v Úmluvě o zákazu chemických zbraní a zdůvodňují se mírovými účely. Jedna skupina jsou opioidy, syntetické látky s morfiovým účinkem, vyvolávající pocity klidu, apatie, znehybnění apod. „Látka tohoto typu, pravděpodobně derivát fetanylu, byla použita v říjnu 2002 v Moskvě při osvobozování velkého množství rukojmí, držených čečenskými teroristy v divadle. Protiteroristická akce ruských policejních sil byla úspěšná, ale z dosud ne zcela jasných příčin došlo k usmrcení velkého počtu rukojmí, z čehož je zřejmé, že i neletální zbraně mohou mít smrtící účinek.“ (str. 146)

Jiří Patočka a kolektiv: Vojenská toxikologie

Informace

Kontakt

Google search

Kategorie

Archiv