„* ad fakt, že Doppler běží jako bázen
Bystrý čtenář možná podotkne, že si Dopper před celkem nedávnou dobou vymkl kotník, von Borring ho musel při vstupu do domu podpírat atd., - tak jak najednou může běžet jako blázen? Bohužel nemám (já, autor tohoto textu) na tuto otázku vhodnou odpověď. Popravdě řečeno jsem na to nejspíš zapomněl, ale když jsem si kvůli tomu text nyní znovu pročetl, uvědomil jsem si, že bych zde mohl být nařčen z nekonsekventnosti a z toho, že okamžitě zapomínám na své nápady, jakmile se objeví nové. O takové kritice budu přemýšlet.“ (..., str. 176)

Jsou tu i zcela nepochopitelné zbytečnosti, nesmysly bez souvislosti – k čemu je čtyřstránkový přehled osudů všech konfirmantů z roku 1925 (str 36-40), navíc končící větou, která na to výslovně upozorňuje?

„Nicméně dost o nich. Nejsou důležití. Měli být pouze zmíněni a k tomu právě došlo.“ (Str. 40)

Tady už nejen exhibuje, navíc si z čtenáře dělá blázny.

Vysvětlivky, označené hvězdičkou, vždycky následují jako další kapitoly, a v podstatě jen rozepisují nesouvisející odbočky v ději nebo roztěkaném myšlení vypravěče. Alespoň že těch pár zlomků mezi exhibicemi a odbočkami v podobě „vysvětlivek“ je pořád ještě o Dopplerovi.

Na experimentování s formou nebo vysvětlování co a proč dělá nebo nedělá je Loe příliš zkušený autor, takže to všechno musel být záměr a vytažení naivismu z knihy i na vypravěče.

„A jako by už tohle samo o sobě nebylo dostatečně zvláštní, dostane Dopplerův syn Gregus* za půldruhého roku k šestým narozeninám, až bude Doppler opět doma, letadlo právě z téhle továrny. Doppler to samozřejmě ještě neví, ale vím to já (autor tohoto textu). Vím to, protože to píšu. Když to nenapíšu, tak se to nestane.“ (Str. 42)