Samozřejmě, tehdy bylo těžké údaje jakkoliv ověřovat, ale že se mu podařilo získat koncesi a založit katedru na univerzitě? Mistrovský kousek. Zajímaly mě další podrobnosti; podle Wikipedie se George Psalmanazar narodil někdy v letech 1679-1684 v jižní Francii. V posmrtně vydané autobiografii tvrdí, že odmalička vynikal mimořádným nadáním pro cizí jazyky; například v latině už v sedmi či osmi letech předčil při soutěžích žáky dvakrát tak staré. Studia přerušil kolem svých patnácti let.

Aby si usnadnil cestu do Říma, předstíral, že je irský poutník. Protože ale potkával dost lidí, kteří Irsko dobře znali a snadno jej odhalili, posunul svůj původ o něco dál - do Japonska. Říma nedosáhl, zato při cestách po německých zemích svá vyprávění propracoval, tvrdil že je pohan pocházející z Formosy (Taiwanu), vytvořil náboženské rituály, řeč, písmo a další. V roce 1702 se setkal se skotským knězem, který jej údajně pokřtil jako George Psalmanazara. Společně se pak vydali do Anglie. Pověsti o cizokrajném podivínovi se rychle roznesly a jak jeho sláva rostla, vydal své "poznatky" roku 1704 knižně.

Kniha měla velkolepý úspěch, v Anglii vyšla dvakrát, následovalo francouzské a německé vydání, přednášky v mnoha společnostech.

Samozřejmě byl zpochybňován, ale dařilo se mu veškerou kritiku vyvracet - a jezuitům, kteří v té době na Taiwanu už měli misie, nikdo v Anglii kvůli protijezuitským předsudkům nevěřil. S přibývajícím časem ale ztrácela jeho obrana na síle, přicházely skutečné informace o Taiwanu a zájem o jeho osobu opadal. V roce 1706 se přiznal, později dokonce přispěl kritikou vlastních smyšlenek do geografické publikace. Na sklonku života se věnoval teologii, původní slávy však už nikdy nedosáhl.