Naivní víra v trh a konkurenci podruhé (Wuwejův zápisník)

Pod prvním článkem o trhu a konkurenci se rozpoutala rozsáhlá a zajímavá diskuze, díky níž jsem si alespoň trochu ujasnil své názory. Ne že by mě někdo přesvědčil, že něco z minulého textu neplatí, zato jsem došel k dalšímu bodu a také k nástinu oblastí, do kterých tržní mechanismus nepatří. Abych předešel srovnávání s bulvárem, zdůrazňuji, že jde o subjektivní domněnky.

Další potenciální důvod selhávání trhu je jeho přirozená tendence modifikovat své prostředí. Tak jako médium je sdělení (Marshall McLuhan), je i trh sám o sobě ovlivňovatel jeho účastníků. Na trh vstupují lidé proto, aby uspokojili své potřeby, vyměnili zboží a služby. To ale nejde bez peněz, prostředku směny. Tady je ale háček - peníze jsou natolik mocné, dovolují uspokojit potřeby, získat služby, ba i svobodu, že se původní motivace deformuje. Peníze navíc na rozdíl od služeb a většiny výrobků jdou snadno hromadit. Deformované motivace pak znamenají, že primární je zisk prostředníka směny, nikoliv předmětu směny. (Pokud objevuji objevené, jako že zcela jistě ano, poznamenejte prosím do komentářů autora a dílo.)

Kde si myslím, že trh selhává? Všude tam, kde jsou ve hře nějaké hodnoty. Je to proto, že tržní mechanismus je nástroj, který s hodnotami nezachází, to až člověk - a to je právě ono. Aby se konkurence dala použít i tady, museli by všichni účastníci vyznávat hodnoty stejné. To se ovšem třeba od akciové společnosti, jejímž cílem je generovat zisk svým akcionářům, na jedné straně, a třeba mnou na straně druhé, nedá očekávat.

Takto kultura, školství, zdravotnictví, ekologie ... doplňte dle libosti.

Naivní víra v trh a konkurenci podruhé

Informace

Kontakt

Google search

Kategorie

Archiv