To by se mělo pečlivě obkreslovat podle vzoru na průklepový papír z další šablony. Hmm. Tak jsem si nalistoval schématické znázornění jednotlivých tahů a začal psát. Po třech popsaných listech, s puchýřem na palci a nevýslovně potěšen kaligrafickým tvarováním písma jsem knihu zaklapl a šel spát. Zdálo se mi o kaligrafii.

Druhý den jsem si předrýsoval účaří a dotažnice, nakreslil jeden list a konstatoval, že ty linky mají něco do sebe. Třetího dne jsem si ofotil šablony a koupil průklepák. Jak vidíte, realita zpracovala i neposlušného adepta.

Na naučení jednoho písma bychom si měli vyhradit zhruba měsíc, po prvních třech dnech zkoušení musím říct, že to odpovídá. Nebudu se učit všechna písma; jen ta, která se mi líbila, a která by se mohla hodit.

Začínám s foundational; jak můžete vidět, ještě to nějaký trénink potřebuje:

Pár věcí se dá knize vytknout, ale jsou to vesměs drobnosti. Např. je pečlivě popsaná příprava měřítka pro linkování, ale není tam zmíněno, jak se bude používat. Až o patnáct stránek dál pochopíte, že pro písmo foundational je horní dotažnice vzdálená 2,5 jednotek. Kapitola o mezerách mezi písmeny by mohla být podrobnější a ve stručné historii písma by se nemělo objevit, že „Hebrejské písmo se nazývá čtvercové a jen velmi málo se změnilo. Až na několik málo výjimek je dnešním úředním jazykem v Izraeli.“ (str. 11) Evidentně nedůsledná formulace, ale písmo není jazyk...

Citelně jsem pocítil pouze chybějící předpisy pro háčky a čárky nad písmena. Vezme-li se to kreativně, dostáváte prostor písmo si dotvořit, ale nevím, jestli je to dobrý nápad.