Vždycky se mi líbilo psací písmo; vzpomínám si, jak jsem v začátcích svého počítačového života hledal fonty typu "script". A jak se mi žádný nelíbil, protože buď byly děsně špičaté, nebo písmeno "z" vypadalo jako ypsilon, nebo neměly českou diakritiku. Vlastně jsem nikdy žádný opravdu pěkný nenašel, stejně jako odvahu si true type font vytvořit sám.
Už je to pár let, co mě napadlo přejít při psaní z propisky na klasické pero. Tedy klasické... bombičkové, jednak je to praktičtější, jednak jsem natahovací mechanismus a lahvičku inkoustu viděl naposled ve třetí třídě.
Musím říct, že se to nedá srovnávat. Pocit z psaní je zcela jiný, příjemnější. Hrot klouže po povrchu papíru, inkoust plynule odtéká a stopa je širší, takže písmo vypadá lépe, bez ohledu na rukopis.
Zní to divně, ale z obyčejného psaní se stala neobyčejná činnost. Pokaždé, když si něco potřebuji poznamenat, je to malá chvilka relaxace. Nemůžete se pak divit, že i při plánování času a úkolů končím u seznamů na papíru. Požitek z psaní perem sebelepší program nenahradí.
O uspokojujícím škrtání splněného nemluvě.
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.