• Naprosto emotivní a důvěřivá bytost, až to hraničí s naivitou. Intenzivně vnímá své emoce, ale neumí je ventilovat. Používá patetické pózy, velká gesta. Uvnitř dobrák, na povrchu vrstva rádoby cynismu; není kariérista ani ctižádostivý. Citově hodně nestálý, vrtkavý. Výrazný sklon k pochybujícím depresím.
• Má v sobě velké množství dítěte, ale je si toho vědom a skrývá jej, jen občas si dopřeje luxus ho projevit navenek. To dítě v něm ale pracuje, jednak se projevuje v umíněnosti, jednak v citové ovládnutelnosti. Je patrná emoční nedotaženost, ještě budou významné zlomy a změny. Velmi hrdý, neudělá nic pod vlastní důstojnost. Ač přátelský a spolehlivý, dokáže být chladný jako ocel.
• Do značné míry dítě, skoro bezstarostný, roztržitý jako profesor. Zároveň prakticky nulová empatie, malá sociální inteligence, ač v podstatě hodný, je značně necitelný. Emoční rovinu vnímá, interpretuje, ale neprožívá. IQ zaměřeno velice jednoznačně, úzce, neschopen hlubších úsudků a širších generalizací, věci prožívá bipolárně, s černobílým hodnocením.
• V podstatě vztekavé dítě, má nevyjasněné názory a postoje. Svoje chyby se snaží svalit na ostatní, má sklony k poněkud afektovanému jednání. Cítí se osamělý, nepochopený, lidmi trochu vzdorně pohrdá.
• Mírně zženštilý, staromilecký, s obrovskou fantazií. Není otrokem rozumu, ale svých představ, má obrovské, neukojené ambice se šílenými plány na pomezí reality a fantastična, ale není je schopen realizovat, reálné věci jdou mimo něj, někdo ho musí táhnout. Obtížně komunikuje, nerozumí ostatním a ostatní také nerozumí jemu, je vnímán jako neškodný blázen, ale přesto nějakým způsobem respektovaný. Uznaný.
• Energický, razantní a lehkovážný člověk s vysokým IQ, ale slabším EQ. Má o sobě velmi vysoké mínění, spíše se přeceňuje, rád udivuje svou povzneseností. Má svérázný žebříček hodnot, kdo se mu vymyká, ten jako by nebyl. Diktát rozumu, umění preciznosti, potenciálně velká fantazie, ale hlavně při řešení problému.

Věkové rozložení je dvacet až třicet let; zaměstnanostní struktura - tři byli studenti, další dva studenti zároveň pracovali, jeden člověk byl již čistě v pracovním procesu; co se týče genderu, zúčastnilo se pět mužů a jedna žena (a abych zvýšil anonymitu, převedl jsem všechny popisy do mužského rodu). Popisy jsou pochopitelně zkreslené, z několika stránek se sice několik vět udělat dá, ale nemohou být výstižné. Tedy to berte s rezervou.

Co se naším pilotním průzkumem ukázalo? Především jsme vyvrátili hypotézu o lineárnosti a jednoduchosti osobností. Žádný z respondentů původním představám neodpovídal. Začali jsme uvažovat i o typologii, navrhované kategorie byly kupříkladu "slonovinová věž" nebo "typ vladař", ale nikam dál jsme nepokročili.

Když se teď na shrnutí průzkumu dívám, vidím dvě hlavní skupiny - velké děti a citové invalidy. Dalo by se spekulovat o jejich motivacích pro zaobírání se počítači, o hledání snazší komunikace, možnosti předstírat apod., ale o tom už existuje řada psychologických studií nebo knih (namátkou David Šmahel: Psychologie a internet).

Dnes si myslím, že u lidí kolem počítačů se dá najít jediný společný rys - únikové aktivity. Ať už jsou to sporty, alternativní životní styl, knihy, hraní fantasy her, fotografování, stavění modelů nebo třeba lehké drogy, vždycky nějak utíkají od světa strojů.