„Tato kniha pojednává o různých pohledech na vaginu, to jest na ženské genitálie. O pohledech neortodoxních, barvitých, o názorech zaslepených i revolučních. Na jejích stránkách se seznámíte s řadou různých pojetí vaginy, vycházejících ze široké škály pramenů. Existují náhledy vědecké, historické, založené na mýtech a folkloru, vycházející z literatury i jazyka, antropologie i z umění. Mým cílem je poskytnout co nejúplnější a nejotevřenější obraz ženských genitálií. Můžeme tomu říkat širokoúhlý záběr vaginy a všeho, co s ní souvisí. Doufám, že díky této knize už nikdy nebudete pohlížet na vaginu stejnýma očima.“ (Str.9).

To tedy nebudete, ale v tom nejlepším smyslu. Protože tolik zajímavých a fascinujících informací nikde jinde nejspíš nenajdete. Od historie a mytologie, přes analogie a různorodost mezi zvířaty, anatomii a fyziologii až k významu čichu, vůní a orgasmu. Pár zajímavostí uvádím:

Co se týče historie, existují např. podivné sošky žen s odkrytou a rukama rozevřenou vulvou, které zdobí křesťanské kostely. Jmenují se Sheela-na-Gig a není tak úplně jasné, kde se vzaly a k čemu sloužily. A už vůbec ne, jak se dostaly na boží stánky. Nejznámější je asi ta z Kilpecku, všechny nálezy se pokouší zmapovat stránky sheelanagig.org.

Z podobného soudku je také mytologie zvedání sukní; vyskytuje se u mnoha národů, a to i v Evropě. Bránu italského města Porta Tosa zdobí působivá socha ženy s hrdým výrazem ve tváři a pozdviženou sukní.

A víte kde se vzalo pojmenování vanilky? Jméno vainilla dali jihoamerické orchideji španělští osídlenci, „protože její lusky - podlouhlé se štěrbinou na špičce - jim připomínaly ženské genitálie (nikdo se už nezmiňuje, zda v nich i její vůně nevyvolala určité vzpomínky). Vainilla je španělská zdrobnělina výrazu pro vaginu nebo pochvu. Vanilka tedy doslovně znamená 'vaginka'.“ (str. 272)

Jednu zvláštnost ze zvířecí říše jsem tady už popsal v samostatném článku (Rozmnožovací podivnosti hyeny skvrnité), jiná je, že samičky mnoha druhů dokáží sperma uchovat a použít až mnohem později - třeba až po několika letech (hadi).

Studie fyziologie oplodnění je neméně zajímavá, ukazuje se, že představa nejschopnější spermie, která zdolá celou cestu až k vajíčku, je lichá. Mnohem více záleží na spolupráci celého genitálu, reakce může být i na kompatibilitu antigenů, orgasmus usnadňuje proniknutí spermií do dělohy, ba dokonce aktivní nasávání... nebo uvolnění vajíčka z vaječníků, ovulace - ta také nemusí být zcela spontánní, může být orgasmem urychlena.

Slyšeli jste o synchronizaci menstruace v ženských kolektivech? Vědělo se o ní po celá staletí, demonstrována byla pokusem profesorky psychologie Marthy McClintockové roku 1971, ale princip byl odhalen až roku 1998. Určité složky potu a pravděpodobně všech sekretů, jejichž hladina se mění v průběhu menstruačního cyklu, ovlivňují ostatní přítomné ženy.