Wuwejův zápisník

Posledních 30 komentářů

Nejnovější komentář je jako první.

Pavel Čech: Jirka a indiáni
sax
2020-09-18 09:12:46
V pripade Cechovych prvych "velkych tlustych knih" byly ve vzacnem souladu text a ilustrace. Ovsem ze Cech neni Foglar je jasne, tudiz byla jen otazka casu, kdy jeho knihy ztrati "obecnou platnost" a z Cecha se stane autor pro vybranou skupinu.
Jakmile zacala prevazovat sentimentalni imaginace nad pribehem, prestal byt Cech "mym autorem".
Dokud deti ziji ve veku, kdy je text doprovodem ilustrace, je vse v poradku, ovsem jakmile si tyto kategorie vymeni misto, zacne byt problem. Ani pro dospeleho neni jednoduche odhalit, co chtel basnik (Cech) rici. Shrnul bych-li Foglarovo dilo do dvou slov "odvaha a cest", pak u Cecha by to bylo "predstavivost stoji nad zivotem".
Zatimco pro Foglara je tajemstvi pouhou kulisou vlastniho deje, Cech povysil tajemstvi na vlastni sdeleni.
V tomto ohledu lze Foglarovky shltnout najednou a plne se jim odevzdat bez obav, ze autor ctenare zavede nekam, kam nechce. To Cech je jiz "nebezpecny" autor, ke kteremu je nutno pristupovat jen obcas a vybirave. Pro vice citlive deti muze byt autorem az nebezpecnym a svest je do nezadoucich hajemstvi.
Pokud Cech prirazuje zivotu az druhoradou roli, pak tato az banalizace reality, se kterou se dospely denodenne setkava a je pro nej prvorada, muze mnoho dospelych ctenaru pokud ne odradit, pak alespon unavit (muj pripad).
Nicmene Cechovy knihy patri, dle meho, do zlateho fondu ceske literatury pro dospele (!).
Detem je lze samozrejme zpristupnit take, ale jen s urcitym vykladem, ktery by zabranil nebezpeci pohlceni maleho ctenare prilis silnou fantazii.
(Tedy dite pri cetbe trochu pridrzet, aby se nezblaznilo, kdyz to reknu lidove :o)
Mozna by Cech psal jinak, kdyby neexistoval Foglar; najit misto vedle takoveho velikana neni jednoduche.
Mozna, mozna...je nejvetsim Cechovym prinosem, ze se temer bez ztraty kyticky dokazal postavit vedle Foglara. Srovnavat je samozrejme musime, ale Cech zde vychazi jako svebytny autor, jez si s klasikem detske literatury v nicem nezada.
Vim, micha se to (pro deti x pro dospele), ale tady je opravdu tezko rozhodnout. Zatimco Foglar byl formou pro dospele a obsahme pro deti, u Cecha je to obracene- prevazuje detska forma, text je pri blizsim prozkoumani dospelacky.
Alena Rašková: Interpretace postavy Josefa Švejka v kontextu české i zahraniční literární vědy
Wu
2020-09-17 22:25:08
sax
Máte pravdu, je to neřešitelný problém.
Spiklenecky vlastní jen Čechům... možná. Ale nevychovává k němu každá velká byrokracie? Státní moloch, velké korporace, těm všem se nedá čelit jinak než s švekovským postojem.

Díky za odkazovaný text, velmi erudovaný a přitom stále čitelný, budu se k němu vracet. Čtenář je partner, dílo dotváří a aktualizuje, proto některé knihy nestárnou. Dodává ale především kontext či hodnocení, kostra je autorova - proto je jeho váha menší. To ovšem neznamená, že je postradatelný; bez čtenáře není čtení a bez čtení není ani psaní.

A.P.
ad 1 - díky za potvrzení!
ad 2 - no jo, vlastně. V němčině se ta rozdvojenost úplně smaže. Ještě že Švejk je tak silný element, že přežije i takové ochuzení.
Kresba Fénix
Wu
2020-09-17 22:19:33
Děkuji! ✨
Marion Woodmanová: Těhotná panna
Wu
2020-09-17 22:18:42
P.S. 🧘
Emoji entity jsem povolil, takže kdo umíte, můžete ✔️.
(dá se kopírovat třeba odtud https://emojipedia.org )
Marion Woodmanová: Těhotná panna
Wu
2020-09-17 21:55:57
V pořádku, alergii chápu. Já se sice do té fáze ještě nedostal, ale občas jen nechápavě vrtím hlavou.
Alena Rašková: Interpretace postavy Josefa Švejka v kontextu české i zahraniční literární vědy
sax
2020-09-16 17:52:38
Jeste bych rad upozornil na profesionalni literarne- toreticky (a tedy i narocnejsi) text z dnesniho Argumentu:
http://casopisargument.cz/?p=31561
Tyka se nejen "cteni Svejka", ale je vseobecny a vysoce aktualni.
Motto clanku by mohlo byt takove:
"Řečeno prostě: jestli se do té doby myslelo, že text „končil“ u autora a jemu i „patřil“, nyní je proveden „coming-out“ role čtenářovy: zatímco autor „tvoří“, čtenář s ním aktivně spolupracuje; autor jen „nahazuje“, čtenář si domýšlí, volně interpretuje, a takto, ve vzájemném, vyrovnaném dialogu (a spolupráci) vlastně dílo permanentně oživuje a čte vždy „znovu nanovo“."
Kresba Fénix
SV
2020-09-16 15:47:08
krásne!
Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války
A.P.
2020-09-16 08:28:49
Ad třešeň:
Zvláštní, já to mám právě naopak. Ne že by mě Haškovy povídky nebavily, ale často mi připadají tak nějak "nedodělané", někdy až moc prvoplánové (něco podobného zmiňuje i Hrabal ve srovnání se svým Hanťou ze Sběrných surovostí vs. Příliš hlučné samoty). Teprve Švejk (přesněji Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, nikoli ten připitomělý "UrŠvejk" z povídek) a Velitelem města Bugulmy získává nějaký ten lidský přesah.

U Vás by se to dalo vysvětlit i pohlavím (sorry, ale odmítám používat to ošklivé slovo na "g"), protože Švejk se nelíbí skoro žádné ženě, ale u pana otce těžko.

Jo a tím slovem na "g" nemyslím genitálie ..., ale takový to hnusně hipsterský slovo.
Marion Woodmanová: Těhotná panna
A.P.
2020-09-16 08:21:06
Máte pravdu, Wu. Omlouvám se za nepatřičnou reakci.
Ono totiž to bylo tak, že já se nedíval na článek jako takový, ale na Poslední komentáře. Kde jsem narazil na Tribunův komentář a jím citovanou větu. A ta mě nějak vytočila.
Samozřejmě vím, že správně jsem si měl přečíst celý článek a až pak reagovat, jenomže:
1. jsem zrovna nějak neměl čas
2. hlavně jsem na nějaká témata nějak alergický (nebýval jsem, ale aktivisté během posledních 10 let udělali svoje ...)
Takže si sypu popel na hlavu a budu se snažit v budoucnu se takových nemístných reakcí vyvarovat.
Alena Rašková: Interpretace postavy Josefa Švejka v kontextu české i zahraniční literární vědy
A.P.
2020-09-16 08:16:44
1. Myslím, že pravdu má wikipedie. Haškův Švejk končí tam, kde končí ta kniha, jejíž přebal jste použil u svého článku o knize.
2. Dále si na rozdíl od autorky nemyslím, že by hlavním překladatelským problémem byla komplikovanost českého textu. Hlavním problémem je organické propojení českého textu s německým vycházející z dobového kontextu. Ostatní jazyky jsou zastoupeny většinou v podobě ojedinělých slov či výkřiků "Dobro došli, Jebem ti dušu". Ale s tou němčinou je to jinak. To rozdělení na české a německé má vlastní funkci. A překladem musí ztratit. Asi každým překladem, ale zejména do němčiny ...
Alena Rašková: Interpretace postavy Josefa Švejka v kontextu české i zahraniční literární vědy
sax
2020-09-16 07:09:50
Svejk je neresitelny problem, kniha, jez nepatri do rukou cizincum a zenam. Svejka nelze interpretovat, ani cist, ten se musi zazit.
Cetl jsem ho jen jednou a uz si ho pamatuji pul stoleti- kniha nasadila zivotni emocni linku a drzi ji porad.
Svejk odpuzuje vsechny cilevedome, vnitrne organizovane lidi; kdo chce v zivote neceho dosahnout, mel by se Svejkovi zdaleka vyhnout. Nejde o postavu, ale o zivotni postoj, spiklenecky vlastni jen Cechum a nikomu jinemu. Krome toho soudim, ze Svejk je druhy dil Dejin Strany mirneho pokroku v mezich zakona a bez jejich znalosti ho nejde prijmout/pochopit.
Svejka silne nenavidi jak intelektualni levice, tak progresivni pravice, nebot v nem vidi podvratny element, strhavajici ctenare do luna politicke nicoty.
"Zachlastame, uvidime," z toho se musi kazdy slusny empaticky clovek otrast hnusem.
Debra Hirsch: Svatý sex
Wu
2020-09-15 23:10:30
sax:

K písmenkovým generacím jsem si teď koupil knihu Jak se vzájemně chápat / Generace X, Y, Z. Třeba to tam bude rozepsané lépe, než v odkazovaném článku, který sice popisuje nějaký dotazníkový výzkum, ale už jen při prolétnutí mě napadá spousta jiných interpretací onoho "upřednostňování sociálních médií před sexem".

"neschopnost Západu vyprodukovat za posledních 70 let autentické myšlení", taková heretická myšlenka! Takže teď už pět minut přemítám a hledám, čím Vám to vyvrátit. A když už konečně na něco přijdu (noosféru, třeba), uvědomím si, že to je starší než 70 let. To jste mi zase nasadil brouka do hlavy.


Tantrická díla, hm, přemýšlím, jestli jsem - když přijmu to, jak tantru definujete (nic jiného mi ostatně nezbývá, nemám dost času znovu si prostudovat Lysebetha https://blog.wuwej.net/2014/05/24/andre-van-lysebeth-tantra.html ) - neviděl či nečetl něco srovnatelného. Co magický realismus? Sto roků samoty, třeba.

Velkou žranici vidět nemusím, Naruby ale ano, už kvůli Dorianu Grayovi :)

Závěr Vašeho (druhého) komentáře mě neteší, ano, rozvolnění, poddání se, a tantrické tkanivo včetně tance smrti a zániku.
Mapa literatury - světové a české drama v druhé polovině 20. století
Wu
2020-09-15 22:28:19
:) bohužel tento je poslední; časem je ale budu aktualizovat (a možná přidávat).

Návrhy přidám; ale rozhodně neslibuju, že se na to někdy podívám :) I když hodnocení tam jsou vysoká:
https://www.databazeknih.cz/knihy/rosenkrantz-a-guildenstern-jsou-mrtvi-55178
https://www.databazeknih.cz/knihy/glengarry-glen-ross-165121
https://www.csfd.cz/film/17420-zahraj-to-znovu-same/prehled/ (teď jsem překvapený, když si čtu popis, že jsem tohle už viděl - dokonce v divadle)

No a Klímu přidám taky, patří rozhodně sem: https://blog.wuwej.net/2020/04/13/mapa-literatury-filozoficke-romany-a-dramata.html

Díky!
Debra Hirsch: Svatý sex
sax
2020-09-14 21:46:40
Jeste neco k tantre a Zapadu:
Tantra nezna svody, kazdou touhu bere jako vyzvu k jejich naplneni a odhaleni jejiho boziho zdroje (to jest je nedvojna, advaita, zadny bozi protiklad, dabel, neexistuje).
Zapad tohle neumi uchopit v duchovni poloze a okamzite sklouzava k dekadenci, duchovnimu bezvladi.
Jak jsem dole psal, pak pro Zapad je tantra prilis velka hereze, nebot, nezvladnuta, vede k rozkladu.
Vyrazny tantricky film na tema byl natocen jen jeden:
https://www.csfd.cz/film/25586-velka-zranice/prehled/
Z knih je to Huysmansovo Naruby:
https://www.databazeknih.cz/knihy/naruby-20767
Obe dila vyvolala sveho casu pozdvizeni a, logicky, byla kulturnim diskurzem casem odsunuta do zapomeni.
O revival se zaslouzil Quentin Tarantino, ovsem u nej jiz "ducha" nenajdete zadneho, jde o ryzi sebedestrukci. Nicmene tantroidni tah na branu zaprit nedokazal, coz dokazuje velka oblibenost jeho del. Rozjet tantru a neudelat z ni "po nas potopa", ale hledat ducha, je v zapadnim kulturnim okruhu nemozne.
Tohle je de fakto politicka uvaha, nebot nas vede smerem, kterym se nase spolecnost bude ubirat. Je jasne, ze rozvolneni (pseudotantra) prevazi...tedy se mame na co tesit :o)
Debra Hirsch: Svatý sex
sax
2020-09-14 19:27:59
https://www.prozeny.cz/clanek/generace-z-uprednostnuje-socialni-media-pred-sexem-66689#dop_ab_variant=0&dop_req_id=XHT6LLj5fid-202009132137&dop_source_zone
"Generace Z upřednostňuje sociální média před sexem."
Dale text Hirschove:
"To už není jen otázka orgasmu, ale každého aspektu sexuality: naší schopnosti budovat vztahy, naší touhy po lásce, naší mužské a ženské identity."
-
Zenska duchovnost je vzdy bipolarni, hledajici povzneseni ve spojenim s necim/nekym druhym. Temnym stinem takoveho pristupu je potreba druhou polaritu ovladat. Pro vyssi lasku jsou zeny schopny partnera uplne znicit :o)
To zna myslim kazdy muz, kdyz narazi na okamzik, kdy vztah, partnerkou povyseny na nejvyssi hodnotu zacne gumovat jeho identitu.
-
Tantra je duchovni hereze, kterou by Zapad nikdy nepripustil. Ale ani v ni nejde o sex, ten je nastrojem. A o vztah nejde v tantre uz vubec.
Tantra= podvolenim k vysvobozeni (vyslechnuti bozi vyzvy)
Joga= sebeovladani (odmitnuti dabelskeho svodu)
-
Hirschova jiste podvedomou tantrickou je: "Nestvořil nás nakonec Bůh přesně takhle ? s obrovskou spirituální a sexuální touhou?"
Ale zaroven joginsky nabada: "Naším úkolem je milovat, modlit se a sloužit." (Stanovuje hranice sebeovladani)
-
Zamysleni nad Hirschove knizkou (necetl jsem, tedy spise nad recenzi) mne nevede ani tak k uvaham o sexualite, jako o neschopnosti Zapadu vyprodukovat za poslednich 70 let autenticke mysleni.
Vemte si jen, v jakych casech zijeme- a nic...maximalne se toci dokola stare marxisticke, freudovske ci liberalni poucky.
Mapa literatury - světové a české drama v druhé polovině 20. století
jm
2020-09-14 14:36:43
Tyhle články jsou neodolatelná lákadla vymyslet něco navíc:-)

K dnešnímu tématu mě napadl u anglosféry asi Tom Stoppard "Rosenkrantz a Guildenstern". Mám rád Woodyho Allena, ale nepamatuju si, jestli "Play It again Sam" bylo dobré. Ještě jsem viděl z pracovního prostředí "Glengarry Glen Ross", ale nevím, jestli je to slavné.


Z českých mám rád hry p. Havla, nejvíc asi Asanaci a Largo Desolato. A vlastně Havlovy jsou "Mlýny" Divadla Sklep - řekl bych velká legrace.

Nejlepší česká hra dle mého je samozřejmě a jednoznačně "Lidská tragikomedie", ale ta patří do jiné půlky století.
Debra Hirsch: Svatý sex
Wu
2020-09-09 22:02:41
Ne, myslím že nezmiňuje, alespoň jsem si toho nevšiml.
Tantra je výrazně jiný okruh myšlení než křesťanství, stojí na jiných základech.

K té kontrole a roli církve - ano, toho si je vědomá. Ale církev nelze od křesťanství oddělovat, a obojí tvoří lidé se svými představami a předsudky, to je takový třetí pilíř - a mezi nimi se to vše zkresluje. Autorka to narovnává.
Marion Woodmanová: Těhotná panna
Wu
2020-09-09 21:57:42
Chybí mi smajlík pro pokrčení ramen.
(Možná bych sem měl doplnit podporu pro emoji :))

Nemá smysl chytat se jediného citátu. Můžete to z něj cítit správně, ale zrovna tak to tam můžete vkládat svým očekáváním.
Debra Hirsch: Svatý sex
Tribun
2020-09-08 08:48:59
Provázanost sexuality a spirituality mi evokuje tantru. Zmiňuje se o tom autorka? Ale hlavně: řeší mocenské aspekty sexuální kontroly. To je sice, pravda spíše záležitost církví než křesťanství jako takového, resp. pozdějších vrstev nad primárním Ježíšovým učením, ale v našem kulturním kontextu nemůžeme církve ignorovat.
Marion Woodmanová: Těhotná panna
A.P.
2020-09-07 09:05:08
Možná máte pravdu, Wu, ale já z té citované věty spíš než Junga cítil snahu hledat hlavně rozdíly, a to i tam, kde nejsou, a ještě je vysvětlovat vnucením nějaké role.
Debbie Tung: Introvertka v hlučném světě
Wu
2020-09-07 00:14:57
Ještě že jste svůj ostych překonal!
Díky, obrázky jsou výborné.
Marion Woodmanová: Těhotná panna
Wu
2020-09-06 23:55:27
Tribun: aha, díky. Ačkoliv ten citát tak vypadá, nemyslím si, že by tomu tak bylo, že by se snažila vtěsnat vše do role genderu. Z celé knihy jsem si takový dojem neodnesl. Narážíme zase na problém citací, které knihu sice dokreslují, ale zároveň zkreslují.

Ten genderismus - jo tohle! :) Upřímně, občas přemýšlím, jestli taková variantnost vůbec existuje někde jinde než v časopisech a na Facebooku. Tohle autorka vůbec neřeší, nijak se k tomu nevyjadřuje, zabývá se duší. Je (byla) psychoanalytička, knihu sepsala v roce 1985 ve svých skoro šedesáti letech.

A.P.: pochybuji. O vědeckosti Junga a na něm postavených bádání se dá pochybovat, ale to slovo na e se používá na úplně jiný level.
Jak zahodit zbytečnosti
Wu
2020-09-06 23:38:51
Oživujeme věci, to ano, ale nevím jestli bych to u sebe nazval animismem. Vidím to tak, že ten život jim dávám já. Vzpomínky, zvyk, význam, to vše tvoří jejich duši - která ale existuje pouze spolu se mnou.

Andersen, na něj se také chystám. Jako dítě mě ty "pohádky" také děsily (koho vlastně ne?), chci se na ně znovu podívat a zkusit posoudit, jak moc to pohádky nejsou. A pak si přečtu studii Slavíci, mořské panny a bolavé zuby.
Tuhle co odkazujete neznám, takže ji teprve čtu...

Narovnaný cyklický čas jako břemeno, to je dobrý podnět. Zejména když taky chybí celkové směřování (ke spasení).
Marion Woodmanová: Těhotná panna
A.P.
2020-09-05 08:58:36
Ech, no, jak jsem si přečetl tu větu, kterou pode mnou cituje Tribun, napadlo mě takové ošklivé slovo: esopiča.
Myslím, že snědla placentu.
Debbie Tung: Introvertka v hlučném světě
vitsoft
2020-09-04 23:47:27
Poukázal bych na další obrázky z acidcow
http://acidcow.com/pics/81009-fun-comics-that-will-make-perfect-sense-to-all-the-introverts-out-there-35-pics.html
ale jako introvert se trochu ostýchám.
Marion Woodmanová: Těhotná panna
Tribun
2020-09-04 09:43:10
Odpověď na tvoji první otázku: Byla to jedna věta, ale teď už nedokáži říct přesně, které. Snad takhle: "Ženě, která je v kontaktu se svou vnitřní pannou, se podařilo překročit hranici ženy-animy, která jedná na základě mužské psychologie. Zjistí, že říká věci, které nikdy předtím neříkala, a že formuluje otázky, které nikdy předtím nepoložila. Pokouší se vyjadřovat na základě své ženské skutečnosti, přičemž si je zároveň vědoma mužského stanoviska." Ale upřímně, už nevím.

Odpověď na tvoji druhou otázku: (Post)moderním genderismem - ta závorka je tam proto, že si nejsem jistý, jestli mluvit o moderním, protože je právě teď, nebo postmoderním, protože moderna už byla - myslím otevření množiny možných genderů pro jakoukoliv identitu, kterou kdo v sobě objeví, od běžných *sexuálů až po různé, nejspíš pozérské, výstřelky jako batole atp., a nárokování si absolutního respektu k takové identitě/genderu, tedy že i jako muž mohu do dámských sprch, když se prohlásím za malou holčičku, a všichni to musí respektovat.
Jak zahodit zbytečnosti
sax
2020-09-03 23:09:50
Diky za rozsahlou odpoved, Mistre Wu!
Neboli: Mate to pod kontrolou! :o)
Zrejme jsme oba tak trochu animiste a ozivujeme veci, ktere -mozna- maji dusi.
Ja veci beru jako pruvodce zivotem a vzpominam na ne v dobrem.
Nad takovymi uvahami se mi casto vybavi Andersenova pohadka Pritel na cestach. Asi jedina od nej, ktera mne jako maleho nestrasila (ackoliv formalne je jedna z nejstrasidelnejsich).
„Vidíš, toť právě dobře!“ pravil neznámý, „půjdu též do světa, a chceš-li půjdeme spolu, ujde nám aspoň dříve čas a budeme se dobře baviti.“
https://cs.wikisource.org/wiki/P%C5%99%C3%ADtel_na_cest%C3%A1ch
To je vysada knih: nejen ze nas provazi zivotem, ale navic k nam promlouvaji.
*
Znovuzrozovani neni totalni askeze, naopak vegetativni (vecne se obrozujici) bozstva stala u zrodu lidske spirituality. Jednou se hmotneho sveta vzdate tak jako tak. V zivote existuji urcite etapy, po nichz stoji zato zacit znova, nebot co osud prinesl, bylo vyreseno. Podle meho to ti indiani delali z techto duvodu.
Je mozne, ze modernita, ktera narovnala stredoveky cyklicky cas, nalozila lidem na hrb prilis velke bremeno- utahnout onech 75- 80 let v jednom kuse se ukazuje jako nezvladatelne.
Tomáš Němeček: Jan Amos Komenský očima Všezvěda Všudybuda a Magického Mámení
Wu
2020-09-03 22:38:40
To je další level.
Ale chtěl jsem říct, že se s tím vlastně nedá nic moc dělat, k redukci dochází chtě nechtě, a to i při sebelepším výkladu. Dějepis = redukce.
Jenom asi musíme dbát na to, aby nedocházelo k redukci až absurdní, jak to níže zmiňoval A.P.
Jak zahodit zbytečnosti
Wu
2020-09-03 22:31:18
saxi, Vy mi dáváte zabrat :). Od rána o tom přemýšlím.
Ano, 15 let je dlouhá doba, takže jeden by čekal, že skříně jsou plné volného prostoru, bez zbytečností, a každá potřebná věc má své místo.

Samozřejmě to tak není. Skříně se zase pozvolna zaplňují, buď novými věcmi, nebo věcmi zásobnímí, jak mi velí druhá část duše, ta prepperská. Soustavně ve mně bojuje prepper s minimalistou :) (Ale úplně bez výsledku to taky není, viz níže.)

Kromě toho v nevyhazování a využití jsem vyrostl a je to pro mě zvnitřněné, i bez Vámi zmíněného sebepoškozování. Ale u něj pozor, to jsou věci, ke kterým je citový vztah, a ty patří do nostalgické krabice, ty se nevyhazují :).

Mezivložka se znovuzrozením je zajímavá. Ovšem to je jen drsnější forma sebepoškozování. Totální askeze. Vzdání se hmotného světa kvůli - čemu? Jinému světu? Proč to dělali ti indiáni?

Váš seniorský dům pro funkční předměty se mi líbí. Jen se bojím, že bych jen přemístil nadbytečné z jednoho místa na jiné.

Zpět k původní otázce. Věci se vracejí, temné kouty ožívají, skříně zaplňují. A nejen mou slabostí, domácnost neobývám sám :).
Ale nedá se zase říct, že jsem podlehl. Změna je psychologická i v návycích. Čistky opakuji, a některá místa, nad kterými mám vládu, udržuji ve stavu, že v nich jsou jen věci potřebné (a pár nostalgických).
Pracovní stůl, většina šuplíků v psacím stole, má část koupelnových skříněk.
Plocha na PC! :)
Botník, ten je typický, bot mám jen potřebné minimum (plus rezervní kusy), opotřebené vyhodím a nahradím.
A taky jsem před pár lety překonal mentální bariéru a třídím i knihy. Dělával jsem bazar, ale před rokem jsem ho zrušil úplně. Co je použitelné odnesu na nádraží do knihobudky, co není, jde do sběru.

Mentální změna je to nejdůležitější.
Zbytek je dlouhá cesta...
Tomáš Němeček: Jan Amos Komenský očima Všezvěda Všudybuda a Magického Mámení
Tribun
2020-09-03 08:28:16
Každý je zredukovaný. A třeba takový Karel IV. se kontrolovaně redukoval sám. Jak ho dnes vidíme je obraz, který sám o sobě cíleně vytvářel. Dnes by se tomu řeklo PR či propaganda.

Posledních 10, 20, 30, 50 komentářů.