Posledních 30 komentářů

Asi opravdu nebylo nic silnějšího a zároveň stravitelného.
Ano, dobová záležitost a malá rozmanitost trhu.

Co se týče čtení, snažím se teď vybavit si závěry z monografie Překnížkováno
https://blog.wuwej.net/2015/10/23/jiri-travnicek-preknizkovano.html
ale moc mi z toho tedy nezbylo. Že se u nás čte pořád hodně a že patříme ke špičce Evropy.

No, ono vzhledem k tomu, jak byl tehdy u nás knižní trh "rozsáhlý", tak se dá říct, že všichni znali všechny naše spisovatele. Což je dnes už dost jinak a zejména díky otevření našeho trhu celému knižnímu světu je ta nabídka dnes nejen daleko větší, ale i rozmanitější, takže je i čtenář zmlsanější.
Pak jde asi taky do jisté míry o dobovou záležitost. Za normalizace se jednak do "velkých věcí" moc literárně nemohlo, jednak o to asi ani moc nebyl zájem a proto dominovala ta malá literatura, protože i čtenáři mohli tehdy tak akorát chatařit, rybařit nebo chodit na čundr. Někdo to třeba nesnášel už tehdy. Třeba Klaus to rád tvrdí, jak mu byli všichni ti hrabalové, cimrmani atp. protivní. Ale říkal to až po revoluci a navíc je to Klaus, takže bych mu za tyhle jeho kecy nejradši Vyvíteco. A nejde jen o Klause, ale i o můj současný pocit, že velké myšlenky, velcí lidé a velké skutky neexistují.

Zapomněl jsem na to, jak jste ještě nadhodil, jestli se dnes taky tolik čte. To je trochu dvojsečné. Jednak sice by to mohlo svědčit pro to, že díky výše uvedenému už mají lidé vytříbenější vkus, tak už je Pavel tolik nezajímá. Jenže na druhou stranu i pro to, že si většina čtenářů z té šíře literatury vybere spíš Viewegha nebo takové ty paní, co hodně píšou, nebo dokonce třeba jenom marvellovky, no a pak jim bude Pavel připadat nudný.

No jo, jenže Brautigana určitě neznal každý (zatímco Otu Pavla ano). Já nekritizuju to hledání štěstí v dětství, jen... zkrátka když to čtu, tak mi to nepřipadá natolik výjimečné ani formou, ani obsahem.
Ale asi je to opravdu jen věc individuální preference.

(Heřmánek se mi taky líbil víc.)

Jestli byl přeceňovaný, to je složité.
Jako celý Ota Pavel asi jo, protože původně psal v podstatě sportovní reportáže (ať už skutečně pouhé reportáže nebo knihy), až poté co ho zdecimovala MD psychóza (která se demaskovala, když se při zimní olympiádě pokusil podpálit statek v Innsbrucku) napsal Smrt krásných srnců a Jak jsem potkal ryby, což je to, kvůli čemu je ceněn.
No a pokud jde o tato pozdější díla, jde pak o individuální preference. Někomu tohle hledání štěstí v dětství člověkem, který tone v beznaději, nesedí. Jinému jo. Já se řadím k té druhé skupině. U mě k tomu přispívá i to, že netíhnu k velkým románům, ale dávám přednost stručné drobnokresbě (takže mi to připadá jako ptát se, jestli nebyl přeceňován třeba Brautigan). A myslím, že tuto pozici zvládal Ota Pavel skvěle. I když je pravda, že já mám trochu skutečnou formu těchto knih překrytou filmy Smrt krásných srnců a Zlatí úhoři (a ani si už nepamatuji, která kniha se mi líbila víc, ale vím, že se mi víc líbil film Smrt krásných srnců. Snad i proto, že mi víc v roli otce seděl Heřmánek než Menšík).
Mimochodem, jeden můj kamarád pochází odněkad zhruba od Skryjí a pamatuje "paní rozvědčíkovou" (i když teda už o nějaký ten rok starší).

Čtu si komentáře na ČSFD... Tedy... Na ten film si někdy musím udělat čas.
Díky!

Poláci natočili dost dobrý film o rodině Beksińských:
https://www.csfd.cz/film/448367-posledni-rodina/recenze/
Dá se přehrát online: https://www.youtube.com/watch?v=gAXE-PoMaCI

Ten zrovna čtu; taky tam jsou moc pěkné kousky.

Mám objednaný aspoň 3. díl.

No dobrá, možná na to kouká ze světlejší stránky, zatímco realita je barvitější. Ale i já mnohem častěji vidím spolupráci a důraz na zákazníka. Teda ne na jeho peníze, tam je to pořád jasné. Ale cílem je, aby je odevzdal s radostí! :)

No jo, jenže ona tam taky píše tohle:
“ Od boje jsme se posunuli ke spolupráci, od focusu na konkurenci k focusu na zákazníky, od tajností k transparentnosti, od úskoků k fér hře.“

Což, přiznejme si, pravda není. Jistě, mělo by to tak být. A legislativci by se mohlo i zdát, že to tak je, protože právní normy pokládá za realitu. Jenže ve skutečnosti vyhrává ten, komu se daří zakrýt úskoky, protože jsou mimo transparentní zónu. O zákazníky nejde, jen o jejich peníze (vemte si např takový triviální problém jako modré LEDky v elektronice).

Výborná formulce k citování Umění války v byznysu od Hany Jadavan:

"Je na čase přestat tuto knihu citovat, protože management, který ještě pořád hraje postaru a plete si firemní prostředí s válečným bojištěm, brzy přivede svou firmu do záhuby."

https://hanajadavan.cz/blog/umeni-valky

Že jo! Ale asi nesehnatelné...

To je naprosto boží!

Neuvěřitelné. Každopádně něco z toho to určitě bylo.

Vyšla jí ta recenze, vyhrála taneční soutěž, ale o TV nevím; nicméně tam byla dvakrát. Navíc hraje "závodně" na klavír a flétnu a v Marii Terezii na ČT hrála Marii Antoinettu - s čínským chocholatým psem!

Potěšení je na mé straně.

(Minulý týden na tenhle článek dost poskočila návštěvnost, nebyla RVM někde v médiích? Jo a všiml jsem si, že jí vyšla v Deníku N recenze. A výborná. Holt umí na co sáhne :)).

Tak kresby šály jsem si nevšiml, ale vzpomínám si, že když jsem to četl poprvé, vyrazil jsem pulce lovit taky. Akorát teda nebyla vhodná doba, ale o rok později už jsem to zvládl :).

Pulce má nejraději i Otec Pavel Fatěna, nás bývalý farní vikář (pořád mám doma jeho komplet DVD seriálu Profesionálové!), hlavně se směje té kresbě Mikulášovy šálky, která je správně ve shodě se skutečností ve vodě rozmazaná. Pulci jsou asi i moji nejoblíbenější, ale nejvíc poslední dobou používám Polívkovy "kůrové zpěváčky" a Hektora Cumela a Bobana Vazbu.

Díky, že o tom píšeš, RVM i Olina (matka) si toho moc cení.

Dovolil bych si dodat, že text, který zaslal Jiří Sádlo, to je odpověď-umění, ne jen odpověď. K přečtení v komentáři od nějakého HTO na Databázi knih: https://www.databazeknih.cz/knihy/ohrozeni-497562

Pravda, díky za doplnění!

K e-mailové komunikaci ... dá se psát i institucím, úřadům
Někdy musíte použít datovou schránku - převlečený e-mail ...

Aktualizace 13. 4. 2023
Že bude v Evropě válka pár set kilometrů od nás ...
Moje tetička Srbka tomu také nevěřila ...

Z historie čárových kódů: https://finmag.penize.cz/byznys/441339-kdyz-to-piplo-poprve-carovy-kod-zmenil-svet-na-ceske-vychcanky-je-ale-kratky

I kdyby, tak popisy slovy pohádky jsou přeskok do obrazného jazyka a věda se z něj vytratila...
Ale jak jsem psal, mně to nevadí, je to zajímavé a pro duši to problém není, obrazům rozumí dobře.

Ty pohádkové popisy vajíčka a spermie mohou mít docela dobrý základ v imunologii.

Wu. Je vidět že máte přehled. A to je dobré. Já neustále opravuji světové odborníky a mohu vám zde i napsat ,že je to fuška. Chytrý jsou to se jim upřít nedá. Ale co se týká rukopisu 408 , tak to je velká bída. To samé vědci u nás. Taky bída s nouzí.

Posoudit to neumím, ale nějak se mi tam nezdají ta jedno nebo dvoupísmenná slova archaické latiny a jejich význam. A když jsem došel k "Souvislostem" a srovnávání barev Václava IV a Usira, usoudil jsem, že to je trochu moc oslí můstek a už jsem ve čtení nepokračoval. Tyhle (a další podobné) znaky celého textu na mě působí nevěrohodně.

Wu. A co jste zjistil, když jste se podíval ? Já bych tedy študenty nepochválil. Snahu sice mají ale jejich záhady a hlavně jejich závěry co je rukopis voynich je katatrrofa. Ale snaží se a to je dobré.

Akorát snajpr je sniper. Snipper by se četl snipr.

Akorát snajpr (snipper) je odstřelovač, ne ostřelovač. Snipe znamená odstřelit.