Posledních 30 komentářů

Jak jsem se do tématu ponořil, ještě jsem přečetl John Green - Všechno je tuberkulóza, kde o multirezistentních kmenech dost mluví (protože jedna z linií je popis příběhu nemocného chlapce). A pak jsem si ještě koupil a přečetl Jiří Homolka - Tuberkulóza.
Musím říct, že jsem do té doby žil v dost naivních představách.

“ nejen jako dobový obraz léčby“
No, dobová, rezistence na antituberkulotika stoupá, tak se možná k něčemu budeme vracet.

No jo, jsem tak trochu vytrvalec :). Ale jednou za pár let mě to popadne a udělám velkou aktualizaci technologií :).

Já jsem ten začátek měl opačně, nejdřív HTML, pak další editory. Ale web byl pro mě zpočátku vedlejší, jel jsem hlavně programátorskou linii... no a posledních dvacet let je všechno kolem čeho se pohybuju webové. Paradoxy.

Cením dvacet let staré postupy a technologie. Je to opravdu hezké muzeum (myšleno čistě v pozitivním smyslu!). Pamatuju si jak jsem první stránky dělal ve Frontpage, pak se člověk naučil základy HTML, následovalo PHP atakdále atakdále. A teď už jen Wordpress a vibecoding. Za dvacet let v oboru nezůstal kámen na kameni, ale tento Zápisník si drží svoji tvář a popírá hlodající zub času. I proto se sem rád vracím.

Jé, to je krásný komentář, díky za rozšíření obzorů a informace z první ruky!

To množství cedulek u nás v domě mě taky překvapilo, před lety byl průměr města kolem 8%. Letáky a jejich potřebu chápu, občas si vezmu v Lidlu, ale je fakt, že je to plýtvání. Prolistuju a vyhodím 🤷‍♂️️.

Skvělý postřeh o schránkách. To mě vůbec nenapadlo, ale je to tak. Ve schránce už prakticky nic nečekám. Jen páteční noviny a sem tam časopis. Jinak nic, ani ty úřady ne, co jsem si udělal datovku.

Moc pěkný post:-), který mě nenechal chladným. Jsem roznašeč letáků - z historických důvodů mám ke svému zaměstnání i takový vedlejšák a dvakrát týdně dodávám letáky do 250 domácností. Říkám tomu placené procházky. A je to dobrá sebezkušenost.

Těch, kteří letáky nechtějí, je u nás (běžné okresní město) asi 10 %. Za moji roznášecí kariéru odmítajících drobně přibývá, ale pár cedulek i ubylo. Lidi tu často mají hluboko do kapsy a levné potraviny je zajímají stále víc. Nejbizarnější cedulku mám: "Nechci letáky, píčo čti".

Jinak během roznášek často přemýšlím o stavu schránek. Schránky se už nepojí s ničím pozitivním, milostné dopisy se nepíšou, pohlednice se neposílají, lidé si už moc nepředplácí časopisy. Do schránky chodí hlavně dopisy od úřadů a právě reklamní letáky. A podle toho také často vypadají - zanedbané, zrezivělé, nevybírané. Tak nějak to často koresponduje se stavem veřejného prostoru.

Mám nejasný pocit, že jsem to kdysi před maturitou četl, ale nepamatuju si samozřejmě vůbec nic. Takže díky za tip, přidám si to do seznamu.
Po Mannovi jsem vlastně prapůvodně sáhl, abych měl zázemí na Empusion (a mezitím jsem na to málem zapomněl!)

Betty MacDonaldovou jsem četla relativně nedávno, a taky mě ta léčba dost zaujala. Z prózy ještě doporučuju na stejné téma Nebe nezná vyvolených, ta mě kdysi dost zasáhla. Díky za edukaci:-)

Potěšení je na mé straně! A zároveň mi to připomíná, že bych si ji také mohl oživit. Ty algoritmy se hodí.

Pardon, no.
Já zpětně nelituju, že jsem to zdolal, pro literární rozhled je to skvělé (o léčení tuberkulózy nemluvě), ale byla to dřina.

Díky za připomenutí. Kdysi jsem na ni narazil v knihkupectví, přišla mi hodně zajímavá, ale jak jsem učítal, bohužel dost příšerně přeložená. Ta debata o "přeurčení" to jenom ilustruje. Tu a tam jsem si na ni vzpomenul a zalitoval, že jsem si ji přecejen nepořídil. Teď mi to tenhle příspěvek připomenul a sehnal jsem si ji anglicky. Tak dík!

Mám tenhle román na letošek v plánu, ale teda nenalákals mě. Nedík.

Hm, prolistoval jsem, opravdu tam nic na to téma není.

Podívám se, ale nevybavuju si nic takového.
(Kromě těch protestních hnutí, které tvrdě pronásledoval, rozprášil a popravoval. Ale tam se nedá mluvit o fungování zpětné vazby.)

Zajímalo by mě, jestli je v knize něco k tématu, které mě poslední dobou baví: jakými kanály fungovala zpětná vazba od obyvatelstva vůči režimu v takhle extrémně autoritativním, totalitním systému.

Dokud existují alternativy, je to dobrý. Kdyby v Google nezařízli Google Reader, neměl bych vlastní instanci čtečky na svém hostingu.
Jinak ale v podstatě souhlasím :).

Díky.
Taky mi přišlo divné, co se stalo s Office nebo Microsoft Lens. Až si říkám, že zodpovědní (a ještě více ti, kteří v Google zařízli např. Picasa, pluginy od Nik Software atd.) by měli být zbaveni svéprávnosti.

Tím jak jsem se k němu dostal bokem, přes hledání básně, jsem přeskočil režimní vnímání i prózu a začal rovnou poezií :).
Šiktance znáš? Jeho básně ze šedesátých let mě fascinují, zejména Adam a Eva, https://blog.wuwej.net/2012/01/06/karel-siktanc-zarikavani-zivych-adam-a-eva-jak-se-trha-srdce-dilo-3.html
(je i online od MLP https://mlp.cz/katalog/vypujcka/4394370)

To vypadá slibně, ukládám si to k přečtení, díky!

Díky za tip na Šotolu; kdysi v telecích letech jsem četl Tovaryšstvo, ale tehdy to pro mě bylo takové "nenadchlo ani neurazilo". Asi se k němu vrátím. Teď po letech by to mohlo být dobré a třeba se konečně vypravím podívat se na Košumberk.

Netušil jsem, že to byl básník a podle všeho dobrý! Měl jsem ho za takového toho čítankového "režimního" a ne moc zajímavého autora...

Zajímavé informace o vnímání času uvedla kdysi ve svém článku "Bezčasí" Pavlína Louženská.

https://pavlinaspeaks.substack.com/p/ahoj-vol58-bezcasi?utm_source=publication-search

Obcházet širokým obloukem :)

Ojoj, to je teda praktický nůž. :-/ :D

Možná ještě týden počkej, Melvillové chystají Ať vám visí na rtech (Jak zaujmout, přesvědčit a pobavit díky síle storytellingu), to by mohlo být super.
https://www.melvil.cz/kniha-at-vam-visi-na-rtech/

(Na vyprávění určitě prostor najdeš 🙂️. A myslím, že se to hodí i pro psaní.)

No, bohužel, tohle bylo zklamání; jsem rád, že jsem Tě ho ušetřil :).
Stačí Kondo nebo některý z minimalistů.

A tohle je moc zajímavý tip! Před pár lety jsem absolvovala kurz na prezentační dovednosti a storytelling mi zůstal v paměti jako klíč k publiku. Jen mít teď ještě kde prezentovat. Nebo vyprávět. :)

Na Léčivý úklid jsem už párkrát narazila... A po přečtení recenze jsem ráda, že jsem se nezdržovala a šla o dům dál. Tak slibně přitom recenze začala! (Téma úklidu a třídění mě baví, v prostorách třípatrového domu je věčně aktuální.)

Krásně jsi to napsala, je to výstižné.
Ke konci knihy už jsem se fakt nudil.

Koukám, že jsem to četla před lety (2017) a taky mě to zrovna nenadchlo... https://naskokjinam.blogspot.com/2017/12/peter-mayle-rok-v-provence.html?m=1

Ne, nemám. Někdo z mojí bubliny, teď nevím jestli na Mastodonu, nebo z webů které sleduju, o kagi mluvil, ale nechtělo se mi registrovat a předplatné se mi taky nějak nezdálo. Ale stejně jsem - potom co google začal internet "cenzurovat" - začal používat jiné služby. Na mobilu DuckDuckGo, v browseru SearXNG prostřednictvím https://search.nolog.cz.