Jane Austenová: Pýcha a předsudek

Ústřední rodinou jsou Bennetovi, kteří mají pět dcer: Jane, Elizabeth, Mary, Kitty a Lydii. Protože rodinný statek Longbourn je vázán mužským dědictvím, stojí dcery před velmi praktickou otázkou: výhodný sňatek je společensky i ekonomicky téměř nutností.

Do sousedství přijíždí bohatý a společensky příjemný Charles Bingley. Paní Bennetová v něm okamžitě vidí možného ženicha pro některou ze svých dcer; Bingley se brzy sblíží s nejstarší Jane.

Bingleyho přítel Fitzwilliam Darcy působí na okolí chladně, pyšně a povýšeně. Elizabeth Bennetová si o něm vytvoří nepříznivý úsudek poté, co ji při prvním setkání společensky poníží.

Elizabeth se seznámí s okouzlujícím důstojníkem Georgem Wickhamem, který jí vylíčí Darcyho jako člověka, jenž ho připravil o slíbené živobytí. Tato historka utvrdí Elizabeth v předsudku vůči Darcymu.

Do Longbournu přijíždí farář Collins, dědic bennetovského statku. Po neúspěšné žádosti o ruku Elizabeth se ožení s její přítelkyní Charlotte Lucasovou, která volí pragmatické zabezpečení před romantickou představou manželství.

Darcy se do Elizabeth postupně zamiluje, ale jeho první žádost o ruku je neobratná a urážlivě poznamenaná vědomím společenského rozdílu. Elizabeth ho odmítne a vyčte mu zásah do vztahu Jane a Bingleyho i údajnou křivdu na Wickhamovi.

Darcy v dopise vysvětlí své jednání: Bingleyho od Jane odradil proto, že pochyboval o jejích citech, a Wickham se ukáže jako vypočítavý muž, který se dříve pokusil získat Darcyho mladou sestru kvůli penězům.

Elizabethin úsudek se začíná proměňovat. Při návštěvě Darcyho panství Pemberley poznává jinou stránku jeho povahy: odpovědnost, kultivovanost a schopnost skutečného citu.

Nejmladší Lydia uteče s Wickhamem, čímž hrozí skandál celé rodině. Darcy diskrétně zařídí jejich sňatek, včetně finančního vyrovnání Wickhamových závazků.

Bingley se vrací k Jane a zasnoubí se s ní. Darcy znovu požádá Elizabeth o ruku, tentokrát už bez povýšenosti; Elizabeth přijímá.

Čtení mě po pár desítkách stránek začalo neobyčejně bavit. Ona je to totiž vedle příběhu o lásce také ironická komedie, plná postav charakterních i směšných. Nejubožejší je asi bratránek Collins, se svou vlezlou rétorikou a samolibostí.

Pan Collins neměl rozumu nazbyt a macešství přírody u něho příliš nevyvážilo ani vzdělání, ani společenská uhlazenost, většinu života strávil se svým otcem, negramotným, lakomým uzurpátorem, a třebaže studoval na universitě, skládal pouze zkoušky a nezískal tam žádné užitečné známosti. Otec ho držel zkrátka a vychoval ho tak původně k velké pokoře, kterou však nyní už značně zastínilo sebevědomí ducha zaostalého a málo používaného a pocity vyplývající z náhlého a nečekaného blahobytu.

Zároveň je kniha velmi realistická v pohledu na peníze, zaopatření, společenské pokrytectví. Láska tu není oddělená od ostatních věcí.

A především vykresluje silnou, sebevědomou hrdinku, v mezích své doby emancipovanou.

Titulní pýcha a předsudek ukazují dvojí proměnu, kterou hlavní postavy prodělají. Darcy se vzdá své aristokratické pýchy a Elizabeth musí překonat své rychlé soudy, ať už odsouzení Darcyho, tak ocenění Wickhama. To, že ani jeden z nich není dokonalý, přispívá k věrohodnosti.

Skvěle zvládnuté jsou dialogy, ty plynou úplně přirozeně, včetně myšlenek, které Elizabeth vyslovuje v duchu. A také kompozice knihy – když se ohlédnete, uvidíte, jak se postupně střídají omyly, dopisy, návštěvy a návraty. Posouvá se nejen děj, ale i vaše hodnocení postav.

Zpočátku jsem se trochu špatně orientoval v postavách, a tak jsem si nechal od ChatGPT nakreslit jejich graf včetně vztahů: