Wuwejův zápisník

Otokar Březina: Tajemné dálky / Svítání na západě / Stavitelé chrámu

30.01.2020 22:40, Wu | knihy | komentáře -

obálka Tajemné dálky / Svítání na západě / Stavitelé chrámuBásnické sbírky většinou dočtu, minimálně ze studijních důvodů, abych si básníka zapamatoval a zařadil. Tohle se ale nedalo, verše Otokara Březiny jsou skutečně těžké. Dlouhé, patetické, s archaickým slovosledem.

Mystické znamení duše, potkání spřízněných paprsků dvou,
tvůj úsměv, zmdlený, zemřel dávno před smrtí tvou;
jsou rytmy zádumčivých písní, jež po léta v duši mi zní,
a úsměv tvůj, svatá, uhasne jen se zářením teskných mých dní.
(… , Znamení duše, str. 55)

Jenom pouhým čtením cítím, jak mě temnota vtahuje do sklepení a obaluje pavučinami zmaru. Samozřejmě pár světlejších (méně temných a „rychlejších“) ukázek jsem si založil, třeba z Přátelství duší na str. 14:

(… )
K nám mluvila touha a vášeň, hrůza a síla a hřích
i zastřené tajemství zkamenělé přírody jedinou řečí;
má myšlenka s tvou měla na tváři jeden jiskřivý smích
i stejné stažení svalu a zblednutí bolestnou křečí.
(… )

nebo z básně Vonné soumraky na str. 60:

(… )
dech vůní cizích zahrad nasycen
a zráním cizí setby u mých cest,
zrak lásky v cizích nocích zanícen
a cizí štěstí v odpovědi hvězd,

zpěv marné touhy hlaholící v snech
na zlatých strunách příštích úsvitů,
kde v moři vůní nových sluncí žeh
plál modrým květem nových blankytů.

ale jak vidno, ani ony nejsou žádná idyla.

V Březinově tvorbě se promítá jeho chudý a osamělý život, smrt blízkých, depresivní rozpoložení i filozofie (chápání světa jako klamu). Dílo představuje vrchol českého symbolismu:

Březinova básnická tvorba, stojící často na samém pomezí mezi uměním a filozofickou meditací, patří umělecky i myšlenkově k nejnáročnějším hodnotám evropského literárního symbolismu. Březina zcela ve shodě se symbolistickou teorií vnímal náboženská fakta toliko jako symboly a anektoval je především pro jejich esoteričnost a estetické hodnoty. Stejně tak jeho mysticismus je výhradně estetický. Březina nehledá svůj cíl v spočinutí v Bohu, ale v konstituování snů a vizí; místo mystického vytržení směřujícího k symbióze s Bohem chce odhalovat tajemství bytí a smrti proto, aby extatické vytržení proměnil v básnický tvar. (zdroj Wikipedie)

a i forma je náročná a složitá. Kupříkladu je velmi zhuštěná, jak píše Josef Filipec:

Březinova věta se vyznačuje hlavně těmito dalšími znaky: Především je velmi zhuštěná, kondenzovaná a po té stránce je jistou obdobou věty odborného vědeckého stylu, která má povahu soudu o skutečnosti pojmenované pojmovými slovy-termíny. Jsou pro ni typická velmi intenzívní obrazná pojmenování a přirovnání a dříve uvedená tendence k nominálnosti. O zhuštěnosti věty svědčí také časté polovětné vazby, přechodníky a přístavky. (zdroj K jazyku a stylu Otokara Březiny II)

Básník byl opravdu mimořádný; byl dokonce osmkrát nominován na Nobelovu cenu. Veřejností ovšem převážně nepochopený, a – jak dokazuje i tento článek – nepochopený bohužel zůstává nadále.

Odkazy:

nakladatelství Garamond, Praha 2017, ISBN 978-80-7407-347-2, cena 69 Kč (Levné knihy)

12345
1580420400000

Informace

Kontakt

Google search

Témata

Kategorie

Archiv

STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR

CBDB.cz – Databáze knih a spisovatelů, knihy online