Hlavní část knihy jsou „Tematické a lifestylové okruhy“. Pro každou skupinu slov („Pozdravy, loučení a přání“, „Kancelářsko-byznys hantýrka á la America“, „U doktora“, „Svět sportu“, „Ezolidi aneb Vytělesňování snadno a rychle“) cituje používaná slova, definuje „Dominantní mentální filtr“ a doplňuje kazuistiky, tedy situace, kdy autor slova zachytil.

V další kapitole jsou slova a fráze vyjmenovaná abecedně. Pak „Psychologická cvičení“ - soubor otázek k zamyšlení jak nad svým užíváním jazyka, tak nad blízkým okolím („Používají lidé ve skupinách, ve kterých se pohybujete, nějaké filmové či knižní hlášky?“ Str. 78)
A konečně Apendix „První pomoc aneb Teplé slovo po celý den“ přináší slova, která „mohou sloužit jako jitrocel a antidotum k tomu, co předcházelo“. Je to autorův výběr slov, která pociťuje jako léčivá a malebná.

Celkové vyznění knihy naznačoval už název, bohužel jsem nedal na intuici a musel si to vyzkoušet na vlastní kůži. Despekt ke komukoliv, kdo nemluví dostatečně na výši a je tudíž podčlověk, je přehnaný až nesmyslný a překypuje jím každá stránka. Autor neváhá přihodit hodnotící soudy, aniž by měl jakýkoliv skutečný důvod.

„Typická bývá strojenost a vyumělkovanost, tak např. přednášející kulturoložka, třicetiletá slepice v kostýmku, píše svůj e-mail na tabuli se slovy ‚Tohle je moje elektronická adresa.‘ Elektronická adresa! Mail by na ni byl asi příliš plebejský.“ (Str. 45)

Třicetiletá slepice v kostýmku? Proboha! Prázdná stránka nadepsaná „Vaše zkušenosti a averze“ mě tak neustále sváděla něco si poznamenat. O averzi. K autorovi.

I přehled slov, ačkoliv je působivý, obsahuje nedůslednosti a příklady, které jsou minimálně diskutabilní. Co je špatně v intimním oslovení? „Celkem kultivovaně vypadající mladá žena do mobilu: ‚Dobře, lásko, tak mi pak zavolej.‘“ (Str. 27)
Proč je špatné slovo „těším se (v sms, mailech)“ (Str. 43)?

Teoretický úvod není žádná (vědecká) teorie, spíše jen taková úvaha nebo fejeton na jazykové téma. Asi nejvíc mi vadí, že na rozdíl od jiných slovníků (Slovník floskulí) pouze emotivně mluví o odporu, ale bez jakéhokoliv vysvětlování.

Poslední kapitola („První pomoc aneb ...“) celkem zřetelně odkryla představu češtiny nejvýše prvorepublikové:

„(...) letora, saň, Habeš, švarný, báň, krajáč, veletucet, devatero, harcovník, serafín, poduška, purpur, versta, župan, saze, kštice, houfec, kavalír, (...)“ (Str. 86)

Jazyk se ale vyvíjí a tento fakt musí každý akceptovat. A pokud to nedokáže, stane se slovníkovým heslem sám.

nakladatelství Milan Hodek, Hradec Králové 2018, ISBN 978-80-87688-71-7, cena 140 Kč