Nekrolog jsem nikdy nepsal a upřímně moc nevím, jak do toho. Spíš jen tak trochu zavzpomínám na Noiru a její pohnutý život plný projektů kolem duchovna a magie a na těch pár okamžiků, kdy jsme se letmo míjeli. Přestože jsem měl několik příležitostí, nepotkali jsme se – a už to nikdy nenapravím.

Duchovno a magie, ano. Ani to, že jsem si po třech letech „zničehonic“ vzpomněl a šel se podívat, co teď dělá, nejspíš nebyla náhoda. Její články na inner-ignition.net nedostupné, youtube kanál AnimaNoira neexistuje – a když jsem na Youtube zkusil vyhledat jen Anima Noira, zamrazilo mě:
Podle zprávy uveřejněné na Patreonu zemřela Anima Noira 3. listopadu 2025 ve svých 38 letech.
Asi víte, že blog píšu přes dvacet let, ještě pár let předtím jsem blogosféru sledoval a četl. Na okruhu pohanském (vizte blogokruhy) se záhy z hromady blogísků vynořil jeden mimořádný. Mluvil o wicce, dělal si legraci z „fluffy bunnies“, měl vysokou technickou kvalitu, používal zdroje v angličtině a přinášel odtud nové informace. Když jsem zjistil, že jeho autorce je nějakých čtrnáct let, opravdu jsem zíral. Mělo to profesionální úroveň a bylo vidět, jak inteligentní a schopná je. Byla to Noira.
Potkávali jsme se v komentářích, nejdřív u ní, když jsem začal blog psát já, tak i u mě. První je myslím tady u Kulhánka, kdy mi nabízela přidání do katalogu „pagan friendly“ webů. To je jen malinká ukázka toho, jak aktivní byla na pohanské scéně. Figurovala na fóru, když zakládala pohanskou skupinu, dostal jsem nabídku zúčastnit se. Když se pohani rozhádali a začali se vyhazovat z fóra, organizovala petici, tehdy také rozjížděla web a první e-shop Avalonia (2009).
Souběžně psala blog pod jménem darkness.embraced, ve kterém její temnější stránka mluvila otevřeně o dalších tématech, o vztazích, životě. Tady jsme mohli nahlédnout do její rodinné situace a mám pocit že právě odtud zaznělo, že jako závěrečnou práci na své (církevní!) střední škole zpracovala vztah k tělu ve formě aktů. Další ukázka toho, jak neortodoxní a silná osobnost to byla.
Když Avalonii prodala, pustila se do dalšího, ještě většího projektu Čarovné zrcadlo (cca 2012), souběžně pracovala v online marketingu a svoje dovednosti rozhodně zúročila. Čarovné zrcadlo rostlo, byl to největší český portál zaměřený na moderní čarodějnictví, publikoval články, fungoval jako e-shop. A dokonce i jako nakladatelství, ve kterém Noira vydala svoji první knihu Tarot – Hra Osudu na každý den (2016). Nabízela mi recenzní výtisk, ale stejně jsem ho zaplatil, v obchodu musí peníze obíhat.
Mezitím se objevila i v televizi, v Show Jana Krause (2011).
Později spustila pod zpočátku skrytou identitou zhruba dvouletý projekt La Petite Mort. To byly opět exkurze do ještě temnějších stránek a hloubek duše, psychologie, erotika, zážitky z obřadů, orgií, vztahů a rozchodů.
Po jeho zavření přišly další změny i v hlavním podnikání. Po tolika letech v oboru Noira své čarodějnictví ukončila. Natočila dokument Zpověd bývalé čarodějnice (2017), změnila si jméno a působila jako modelka a asistentka fotografa Petra Jedináka. Tehdy napsala také Paměti čarodějnice (proč jsem pověsila řemeslo na hřebík). Důkaz neutuchajícího hledání i odvahy ke změně, ezosféra ji pochopitelně zcela odsoudila. Otevírala ateliér (dostal jsem pozvánku), poradnu a také se otřásala z epizody s americkým podvodníkem.
Jenže jakkoli to podstatné (a funkční) v čarodějnické praxi je psychologie, lidé touží po mystériích. Noira se spojila s dalšími čarodějkami a společně spustily web Anima Noira s články a nabídkou služeb. Její druhá kniha Tarot – Orákulum vztahů vyšla někdy v té době.
Roky plynuly, byla rozlučková party, Noira se stěhovala do Ameriky – a pak, v roce 2022, přišel další zvrat. Ukázalo se, že její americký vztah a manželství se postupně změnilo v noční můru, ze které Noira jen tak tak unikla. Spustila tehdy na Youtube svůj pořad, kde třikrát týdně vysílala o čarodějnictví a okultismu, a žádala o pomoc. Také jsem přispěl, ale pořady už jsem nesledoval, šly hodně do hloubky a já potřebuju spíš text než slova. Každopádně Noira opět inspirovala, pomáhala – a pokračovala se stezkou levé ruky.
Ať už se jí stalo cokoliv, vždycky nechala ve světě velkou stopu.
Noiro, doufám, že teď už má Tvoje duše klid.
(ilustrace Midjourney)




Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.