V Almanachu české poezie 2019 jsem si založil čtrnáct autorů, z jejichž díla bych si rád přečetl více básní a které jsem pak zkoušel hledat při objednávání knížek. A hádejte, kolik vydaných sbírek jsem našel… Ano, žádnou. Stav vydávání poezie je tristní! Ještě že pro ni Vladimír Stibor dělá službu svými výběry, pomáhá je zviditelnit a tím zvyšuje šanci, že nakonec nějaká sbírka vyjde.
Jen pár příkladů za všechny. Jiří Alexa a Stříbrný vítr v síti:
Kam se to svět řítí
Zatraceně
Ratkine
Fráňo Šrámku
Dívám se psíma očima
Na svoji facebookovou stránku
Běžím řekou kolem
Kamenných tuleňů
(… , str. 12)
Karla Cikánová a Křížek na čelo (myslím, že ji necituji poprvé, její básně jsou hodně silné):
Kdo nesl kříž
mnoho ví
Kdo nikdy nenesl
nepochopí
Kdo o něm ví
i v trávě uvidí
zkřížená stébla
v děsu před kosou
Zkřížené trámy
co krov už těžko unesou
(… , str. 16)
Barbara Semenov a Napořád (to není báseň, ale píseň!)
Ten čas,
nádherný čas
Vánoc, chtěla bych
napořád.
Posvátně roztiká
než zbělá jako vlas
ten sníh, ten třpyt, ten špás
proč vůbec končí
mizí do ticha
taje mi taje na řasách
a slza nezastaví
ten čas,
co nezná napořád.
Vánoce. A věčný
vyšší řád.
(Str. 97)
Zita Malaníková a Umíráme na nelásku
Ty že si mi někdy daroval lásku
Jediné cos mi kdy přinesl
byl sníh
Zalezl mi úplně všude
pod nehty dokonce i do peřin
Přesto vypálil ses mi pod kůži
A nenacházím úkryt
kde dech by se neúžil
(… , str. 56)
Ilustrace jsem tentokrát moc nevnímal; je jich málo a grafika Ivana Bukovského mě neoslovuje:
Každý almanach je skvělý způsob, jak se podívat na průřez českou poezií, najít zavedené autory i básníky teprve začínající.
P. S.
Oprava úvodního tvrzení – Zitu Malaníkovou jsem teď našel a už se na její sbírku těším.
Odkazy:
STIBOR, Vladimír a kolektiv. Delty domovů. Hradec Králové: Milan Hodek | Paper Jam, 2019. ISBN 978-80-87688-92-2.
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.