Tento almanach české poezie je z roku 2017 a jako obvykle přináší opravdu široký přehled básníků etablovaných i začínajících.
Založil jsem si klasického romantika Jana Dvořáčka, vypointované zkratky Zdeňka Janase:
Čas vytrousil jsem dírou v kapse
jak trousívává zrno klas
Nestýskám si... Nehledám ho...
Na hledání není čas
(Díra v kapse, str. 57)
vášnivé verše Jitky Janstové, silné obrazy Vladimíra Stibora:
Až dojdu k odpuštění,
vezmu za kliku.
Budou tam stát
volavky popelavé a bílé.
A dveře plné děr i ambitů
někdo otevře
a řekne:
Když o mne tolik stojíš,
usměj se.
Nic zlého se ti nestane.
(Prohlédnutí, str. 157)
ale největší objev pro mě byla Hana Voláková – Dota Slunská:
(...)
Tak skutečný jak matčin vzlyk
jenž duši ďasů vybydlí
vně sebe věřils na život
a na trnože u židlí
na pružné šlachy na těle
na pra pra slovo
a s ním
na nejčerstvější skutek.
(..., O někom, kdo možná neexistoval, a přesto v nás zůstal, str. 178)
Její verše překypují skácelovskými obrazy a dramatičností a všechny tři básně byly ohromně působivé. Těším se, až jí vyjde nějaká sbírka.
Také jsem si připomněl výbornou Věru Kopeckou, fenomenální Jarmilu Hannah Čermákovou nebo třeba Jiřího Žáčka.
Almanachy dlouhodobě doporučuji; kromě přehledu a skvělých tipů si také uvědomíte, jak velké množství básní je neutrálních nebo svým způsobem „prázdných“ (vyloženě špatné do těchto almanachů naštěstí nepronikají) a že to, že vás básně dříve moc neoslovaly, vůbec nemuselo být vámi…
Odkazy:
nakladatelství Milan Hodek | Paper Jam, Hradec Králové 2017, ISBN 978-80-87688-67-0, cena 250 Kč
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.