Text z pozůstalosti Anthonyho de Mella vychází z jeho přednášek, působí jako jejich záznam. Soustředí se ale především na interaktivnost, je to vlastně jedna velká rozmluva.
„Chcete říct, že všechny vaše vztahy jsou v pořádku? Ne. Váš život není v pořádku. Tvrdíte, že si užíváte každé minuty svého života? No, ne tak docela. Vidíte, co jsem vám říkal? Moment, počkejte chvilku. Proč se hádat? Nechci se s vámi hádat. Tečka. Vím to, protože jsem to dříve dělal pořád. O hádání nestojím. Buď si přiznáte, že váš život není v pořádku, nebo si to nepřiznáte. Pokud si to nechcete přiznat, nemám vám co nabídnout.“ (Str. 17)
A je to rozmluva svižná a vtipná, přestože téma je závažné a důležité. Vysvětluje, že všichni žijeme ve své vlastní síti lží, předsudků a návyků, že jsme obětí svého naprogramování – ale že jí zůstat nemusíme. Že to záleží jen na nás.
„Víte, moji milí, je velmi obtížné definovat zralost, ale přišel jsem na jednu docela použitelnou definici: Zralost je, když už nikoho neobviňujete. Neobviňujete ostatní, neobviňujete sami sebe. Chápete, v čem je chyba, a jste připraveni ji odstranit. Je to docela dobrý znak zralosti.“ (Str. 71)
Kniha je v podstatě velmi čtivý a jednoduchý výtah z jiných knih, Cesty k lásce třeba. A poslouží jako úvod k duchovnu pro kohokoliv.
Odkazy:
nakladatelství Portál, Praha 2012, ISBN 978-80-262-0158-8, cena 209 Kč
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.