Alain de Botton, John Armstrong: Umění jako terapie (Wuwejův zápisník)

obálka Umění jako terapie S eseji Alaina de Bottona prakticky nejde udělat chybu; i když třeba prezentují kontroverzní nebo nereálné nápady, pokaždé jdou k jádru problému a zůstávají při tom čtivé a zábavné. V tomto případě ovšem zůstává nohama na zemi a nenavrhuje nic nesmyslného. Jak název napovídá, jde o umění a náš vztah k němu. Určitě jste se už na některými uměleckými kreacemi pozastavili a přemítali, k čemu to je a proč to vlastně někdo za umění vydává.

„V této knize se snažíme ukázat, že problém není převážně na straně vnímatelů umění, ale ve způsobu, jakým je umění prezentováno školami, galeriemi a oficiálními uměleckými kruhy. Od počátku 20. století je náš vztah k umění oslabován neochotou uměleckých institucí reagovat na otázku, k čemu umění slouží. Takové otázky jsou poměrně nespravedlivě vnímány jako irelevantní, nevhodné, ba dokonce trochu opovážlivé.“ (Str. 4)

Autoři tvrdí, že postoj ‚umění pro umění‘ je zavádějící, že ptát se po cíli je v pořádku, že „umění má jasný účel, který lze srozumitelně definovat a popsat. Může být užitečným nástrojem a na nás je, abychom se zaměřili na to, jak ho použít a v čem přesně nám může pomoci.“ (Str. 5)

Hlavní cíl vidí v terapii, v pomoci naší duši.

„Které z našich psychických slabin může umění kompenzovat? Identifikovali jsme jich sedm a na základě toho pojmenovali sedm funkcí umění. Umění má samozřejmě více než sedm funkcí; nicméně těchto sedm patří podle nás mezi ty nejprůkaznější a také nejběžnější.“ (Str. 5)

O funkcích, ale i o dalších kritériích a doporučeních se dočteme v první části knihy, nazvané Metodologie. Obsah:

Sedm funkcí umění (Zapamatování, Nalezení naděje, Prožitek utrpení, Kompenzace, Sebepoznání, Růst, Docenění)
Jaký je smysl umění?
Jak se pozná dobré umění? (Pohled technický, Pohled politický, Pohled historický, Pohled aktivizační, Pohled terapeutický)
Jaké umění by se mělo tvořit?
Jak by se mělo s uměním obchodovat?
Jak bychom měli umění studovat?
Jak by se mělo umění vystavovat?

V dalších částech autoři rozebírají díla, postoje a způsoby, jak nám umění může pomáhat, v hlavních okruzích, které ovlivňují náš život. Jsou to

Láska – Je možné milovat lépe? Co znamená lépe milovat? Pozornost k maličkostem. Je v pořádku cítit fyzickou touhu? Co dělat, aby láska vydržela? Odvaha vydat se na cestu
Příroda – Připomínka přírody; Proč je důležitý jih; V předtuše podzimu; Co je vlastně krásné; Noví umělci přírody
Peníze – Umění jako návod k reformě kapitalismu; Otázka vkusu; Role kritiků ve formování vkusu; K osvícenému kapitalismu; Osvícené investice; Jak nám umělci mohou pomoci s kariérou
Politika – Co by mělo být cílem politicky angažovaného umění? Na co můžeme být hrdí? Kým se máme snažit být? Obhajoba cenzury. A teď… vzhůru změnit svět

Publikace opravdu otevírá oči, upozorní vás na věci, které jste do té doby neviděli. Své myšlenky vždy ilustruje na přetištěném uměleckém díle, které okomentuje a vysvětlí, jak zapadá do celkové koncepce. Například u umění jako zprostředkovatele zážitku (str. 158):

„Už se nedíváme na obraz skutečnosti, ale na skutečnost samotnou. Úloha umělce nicméně zůstává stěžejní: zážitek diváka je totiž formován a strukturován tvořivou myslí autora.
To platí i pro rozhlednu Antonyho Gormleyho a Davida Chipperfielda ve Švédsku, který rovněž slouží k tomu, aby nám poskytovala příležitost dívat se na přírodu. Budete na ní stát sami asi 18 metrů nad zemí, uprostřed mlžného oparu a ojíněného listí. Přínosem umělce je to, že našemu prožitku z přírody vtisknou jasnou strukturu. Velice důležitá je cesta nahoru, strohý geometrický vstup z neupraveného betonu, podesta s výhledem a uzavřené točité schodiště. Gormley a Chipperfield chtějí náš prožitek oprostit od náhodných vjemů. Tuší, že zbytečná rozptýlení nebo jistá nepřipravenost mohou způsobit, že nám hlubší, niternější význam našeho setkání s přírodou unikne. Rozhledna je navržena tak, aby tomu zabránila. Jak by mohl koncept ‚choreografie prožitku‘ fungovat ve vztahu k dalším prospěšným věcem? Jak by asi vypadala obdobná ‚choreografie lásky‘?“ (Str. 158)

Pokud máte jen trochu zájem o umění (nejen výtvarné, i když to samozřejmě v ukázkách převažuje), kniha vám bude prospěšná. A třeba stejně jako já budete doufat, že někdy narazíte na výstavu umění podle jeho funkce či tématu (třeba zobrazení extáze), a ne podle historické epochy nebo malířské školy...

nakladatelství KNIHA ZLÍN, Zlín 2014, ISBN 978-80-7473-161-7, cena 669 Kč

Alain de Botton, John Armstrong: Umění jako terapie

Informace

Kontakt

Google search

Kategorie

Archiv