„Tradiční hodnoty světových náboženství a sekulárních tradic: láska k bližnímu, spravedlnost, soucítění, ‚čiň ostatním to, co by měli oni činit tobě‘
+ ‚zelené‘ hodnoty: ochrana přírody, péče o ni
+ psychologické / emocionální hodnoty: dávej ostatním lásku, úctu a něhu
+ přítomnost: vyzařuj dobro, neznečišťuj okolí zlem
= hodnoty moderní spirituality“ (str. 39)

Důsledně dbá na univerzální formulace, které vyhovují všem:

„Malé upozornění: Pořád opakuji větu ‚spojit se se zázračností a energií‘. Užívám ji poto, že podle mé zkušenosti jde o formulaci obecně přijatelnou. Zdá se, že dobře funguje v mnoha různých situacích; platí pro divoké pohany, kontemplativně naladěné mystiky, ba dokonce i humanisty ateistického typu. Zřejmě nepůsobí nijak provokativně.
Vlastně tady verbálně přešlapujeme okolo celého tématu nazvaného ‚Bůh a jeho pojetí‘. Totéž platí pro libovolný pojem, jemuž snad dáváte při označení této skutečnosti přednost: záhada, duch, Bůh, Bohyně, Zdroj, tao, pole, kosmické vědomí. Anebo v tomto smyslu třeba nepoužíváte vůbec žádné slovo. Úkol každé konverzace o duchovnu však tkví v nalezení vhodného jazyka, protože lidé obvykle potřebují ujistit, že se jim nepokoušíte nabourat jejich přesvědčení.“ (Str. 43)

Ukazuje, že moderní spiritualita je dostupná všem, že náboženské elitářství spojené s hierarchií (kněží mají výlučný vztah s bohem) nebo nedostupnost duchovního spojení bez velkých obětí (protože jsme tvorové nehodní) jsou scestné, že jsme ve vesmíru přirozeně zakotvení a duchovní prožitky jsou běžné. K nehodnosti v tradičních vírách:

„Islám, judaismus i křesťanství nás učí, že jsme všichni poskvrněni prvotním hříchem a odpadli jsme od milosti Boží. V náboženstvích Východu se naše nehodnost vysvětluje myšlenkou, že jsme poskvrněni karmou a minulými životy v tělech zvířat. Například v hinduismu se toto tvrzení stává živnou půdou pro kastovní systém, jehož dno tvoří nedotknutelní a vrchol elitní kasta bráhmanů.“ (Str. 62)

Identifikuje čtyři rozhodující dovednosti, které se v té či oné podobě objevují ve většine duchovních tradic a tak opět ukazuje holistický průnik.

„Jde o dovednosti, které vám umožní:
zastavit se a být bdělý;
uvolnit se, ‚vycentrovat se‘ (neboli naladit se na vlastní střed) a uzemnit se (spojit se se zemí);
vlídně a laskavě pozorovat, co se děje;
poddat se pocitu spojení.“ (str. 73)

Zmíní se o naší opičí mysli, která nutkavě vypráví příběhy, probere obtíže duchovního růstu, radí jak dostát svým nejvyšším hodnotám, jak být v přítomnosti a tak dále. Text je doprovázený kontemplativními cvičeními.

Postupem času se jasnost poněkud rozmělňuje a také rady přestávají být účinné. Myšlenka jediné mozkové buňky, která si pamatuje na spojení ve chvílích problému v soužití se svými blízkými je ve srovnání třeba s negativní vizualizací stoiků směšně neúčinná.

V každém případě je ale kniha – vezmeme-li v úvahu symbolickou cenu v Levných knihách – výborná koupě.

nakladatelství Euromedia Group, k. s., - Knižní klub, Praha 2014, ISBN 978-80-242-4421-1, cena 49 Kč (Levné knihy)