Wuwejův zápisník

Fyziologické koreláty a emoční specifika lidské piloerekce

06.04.2014 23:42, Wu | věda | komentáře -

V pokračování série článků kolem běhání mrazu po zádech se podíváme na to, jaké fyziologické změny doprovázejí piloerekci (zježení chloupků), tedy na výtah ze studie Physiological correlates and emotional specificity of human piloerection od Mathiase Benedeky a Christiana Kaernbacha (vyšla v Biological Psychology v květnu 2011).

Výzkum sledoval vztah mezi pozorovatelnou reakcí chloupků při poslechu hudby, subjektivním vnímáním této reakce, subjektivním pocitem zamrazení a naměřenými hodnotami vodivosti kůže, tepu a hloubky dechu. Vše bylo srovnáváno s kontrolními podmínkami.

Průzkum probíhal v izolované kabině s kontrolovanou teplotou, účastníci seděli v křesle s opěrkou hlavy, na hlavě měli sluchátka a sledovali 8 skladeb, čtyři dle svého výběru, čtyři podle výběru experimentátorů. Fyziologické indikátory sledovala technika, na pocit běhání mrazu po zádech a zježení byli dotazováni. Účastníků bylo padesát s průměrným věkem 21,9 let (studenti psychologie).

Pokud jde o hypotézy, na základě průzkumu jiných studií přinášejí autoři dvě:

  1. piloerekce se objevuje od určité úrovně vzrušení (citového, emočního) – hypotéza vychází ze známých indikátorů vzrušení a toho, že piloerekci doprovázejí
  2. objevuje se při vnímání chladu nebo smutku – odvozeno od reakce podle charakteru podnětů, hypotéza reakci dává do evoluční souvislosti s voláním mláděte odděleného od matky

Viditelnou reakci chloupků zaznamenaly přístroje u 40 % účastníků, z celkových pokusů (každý slyšel 8 skladeb) byla reakce u 18 %. Zřetelně více reakcí bylo u žen, filmová hudba vyvolávala reakci dvakrát častěji.

Subjektivní pocit zamrazení byl zmíněn u 61 % pokusů – častěji než viditelná reakce. Na druhou stranu, u 86 % případů viditelné reakce bylo běhání mrazu pocítěno. Nicméně ani subjektivní určení reakce chloupků neodpovídalo pozorovaným datům – natož něco tak obtížně měřitelného jako zamrazení v zádech.

S postupem experimentů úspěšnost rostla – docházelo ke zvýšení citlivosti na impulsy.

Zajímavé bylo porovnání fyziologických reakcí v případech bez napřímení chloupků a s ním. V obou případech se zvýšila vodivost kůže (u reakce výrazněji), tep, zúžily se cévy a zrychlilo dýchání. Tam kde nedošlo k reakci, bylo dýchání mělké, u reakce se prohloubilo.

Zhodnocení dvou počátečních hypotéz ukázalo, že spíše než vysoká úroveň vzrušení (proti které hovoří prohloubení dechu) je naměřenými daty podporovaná hypotéza reakce na chlad nebo smutek. Každopádně se ukázalo, že vzhledem k malé specifičnosti ostatních měřených veličin (mohou mít různé příčiny) je napřimování chloupků užitečný indikátor emočního pohnutí.

Jednou větou – reakce vyvolaná hudbou vypadá stejně jako reakce na chlad nebo smutek a to i tehdy, když je člověk v teple a veselý, a pocity mrazení v zádech k ní patří.

Je tedy hudba další, evolučně nový spouštěč pro ověřenou a existující reakci těla? Dochází tu právě k evolučnímu vývoji?

12345
1396820520000

Informace

Kontakt

Google search

Kategorie

Sledujte také

Archiv

STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR

CBDB.cz – Databáze knih a spisovatelů, knihy online