Subjektivní vnímání bylo hlášené v 77% testů, tep, napětí svalů a hloubka dýchání zřetelně vzrůstaly, zatímco vodivost a teplota pokožky ne. S rostoucí intenzitou pocitů se měnil i průtok krve v oblastech spojených s motivací, odměnou, emocemi a vzrušením (ventral striatum, midbrain, amygdala, orbitofrontal cortex, ventral medial prefrontal cortex).

Ví se, že tyto oblasti jsou aktivní v odpovědích na jiné podněty, vedoucí k euforii, jako jsou jídlo, sex nebo drogy. To hudbu spojuje s biologicky podmíněnými a na přežití orientovanými vlivy. Vedle okruhů spojovaných s odměnou byla aktivita pozorovaná i v paralimbických oblastech a oblastech ovlivňujících vzrušení a motoriku. Rozdílová analýza potvrdila vztah s mrazením (že tedy reakce není jen důsledek zvýšené pozornosti, poznávání známých podnětů nebo zvukového působení).

Struktura pozorované reakce je podobná dalším studiím euforie či příjemných pocitů, mimo jiné odpovídá reakcím na kokain u závislých subjektů nebo reakcím při učení pomocí odměn, při motivaci. Aktivita zapojuje dopamin a opioidní systémy, stejně jako další neurotransmittery. Souvislost s opioidními systémy potvrzuje jedna z předchozích studií, v níž blokování receptorů naloxonem snížilo nebo zcela zabránilo pociťování mrazení u některých subjektů.

Dopaminová aktivita v některých zmíněných oblastech se ukazuje být základní mechanismus reakce na podněty, vedoucí k „odměně“, jako je jídlo, sex nebo euforizující drogy a látky. To je překvapivé, protože hudba nijak nespadá ani pod jednu z těchto příčin. Možná se tu ukazuje nová, vznikající vlastnost lidského vnímání – zapojení starých oblastí mozku do reakcí na abstraktní podněty a schopnost získávat z nich potěšení.

Tedy možná opravdu právě probíhající evoluční změna.