A jak s taem máme pracovat? Především pomocí afirmací; těch je kniha plná. Jsou tam desítky a stovky více či méně přijatelných vět, které si má adept, doprovázený představou proudící energie, opakovat.

„Vytvářím si svou vlastní realitu, v souladu s níž si rovněž vybírám soubor názorů, který přijímám za svůj. Psaním, odříkáváním či dokonce zpíváním afirmací si pouze potvrzuji, že se rozhoduji přijmout takový soubor názorů, který mi vyhovuje.“ (Str. 136)

Jenže aby něco takového vůbec mohlo fungovat, musí k tomu podle mě nastat správný stav mysli. Bohužel opakováním takto vydařených vět, pokud bych si je dokoázal zapamatovat, se do něj rozhodně nedostanu.

„S každým nádechem se cítím silnější, zdravější, vitálnější, aktivnější, energičtější, nápaditější, spokojenější a ve všech směrech a ohledech dokonalejší.“ (Str. 144)

Věty jsou málo přesvědčivé a je jich moc. Skutečně zajímavé kapitoly s velkým potenciálem – jako třeba modlitba – jsou jen tak povrchně načrtnuté na jedné stránce. A – asi aby si člověk užil nepředvídatelnosti taa – kniha neobsahuje obsah. Vrátit se na konkrétní místo je pak poněkud problém.

Také vtipnost je křečovitá. Na knize jsou zajímavé snad jen dvě věci – autorův pseudonym „Bosonohý lékař“, který evokuje léčivý kontakt bosých nohou se Zemí, a laškovné zosobnění taa jako vesmírné kuchařky.

„Najednou zjistíte, že už jste na řadě, vzhlédnete a s potěšením zjistíte, že kuchařka vydávající jídlo je na hony vzdálena vžitému typu kuchařky, že je to vlastně vnadná, smyslná žena s plnými rty, hotová sexuální bohyně mající pod zástěrou hedvábné spodní prádlo, podvazky, punčochy a podpatky (případně to může být svalnatý sexuální bůh, záleží na vašich preferencích). Překrásně se na vás usměje a zeptá se: ‚Tak co to bude, mladý muži (slečno)?‘ Řeč jejího těla, výraz tváře a barva hlasu vám napovídají, že si můžete říci o cokoli – o cokoli v tomto velkém širém světě – a ona vám to naloží na podnos.
A v tom slyšíte svůj hlas, jak říká: ‚Chci všechno, paní kuchařko, nejen mír a klid v duši, ale absolutně všechno.‘
A ona místo toho, aby vás nazvala malým nenasytným mizerou, se dokonce ještě vyzývavěji usměje a odpoví: ‚Máš to mít, kůzle, ale nejdřív si se mnou zatančíš.‘ Je totiž ráda, když ji požádáte o všechno, protože dávat a tvořit je v její povaze – vždyť kvůli tomu tady je. A dobrý tanec zbožňuje. To je důvod, proč máme Všudypřítomnou kuchařku tak rádi.“ (Str. 19)

Jenže na celou knihu je to málo. Na trhu je spousta publikací o vesmírné zásilkové službě, plnění přání a podobně. Pokud vás tohle téma láká nebo oslovuje, tak… Vnitřní revoluci od Bosonohého lékaře vynechte.

„Zůstávám nyní šťastný bez ohledu na vnější podmínky a vyzařuji štěstí a radost na všechny a na všechno kolem sebe.“ (Str. 196)

P.S.
Věřím, že do souladu s taem se dá dostat, když se to dělá doopravdy, dokonce i těmi afirmacemi. Protože jako všechno ostatní je to duchovní práce na sobě. Výsledky ale nepřinášejí vyslovená přání, nýbrž to, jak pravidelností a afirmováním, uhlazováním myšlenek, sami sebe s realitou slaďujete.

nakladatelství Metafora, Praha 2007, ISBN 978-80-7359-080-2, cena 229 Kč