Posuďte sami - postřeh o vadách výrobků:

„Jinými slovy - a to je skálopevný základ, na němž je založen celogalaktický úspěch této společnosti - povrchní konstrukční vady jejích výrobků zcela zakrývají jejich zásadní konstrukční vady.“

O statistikách:

„Zpráva o sčítání, stejně jako většina statistik, stála strašlivé množství peněz a neřekla nikomu nic, co by už nevěděl - snad až na to, že jeden každý obyvatel Galaxie má 2,4 nohou a vlastní hyenu. A protože to je evidentní nepravda, museli nakonec celou zprávu dát do stoupy.“

Nebo o tom, jak všichni včetně vědců sklouzáváme k tomu vidět věci takové, jaké očekáváme (a ne takové, jaké jsou):

„Já se mimochodem nesnažím nic dokázat. Jsem vědec a vím, co je zapotřebí k důkazu. Ale důvodem, proč si říkám svým dětským jménem, je připomenout si, že vědec musí současně být úplně jako dítě. Když něco vidí, musí říci, že to vidí, ať je to to, co si myslel, že uvidí, nebo ne. Nejdřív se dívat, potom myslet, a nakonec zkoumat. Ale vždycky se nejdřív dívat. Jinak uvidíte jen to, co jste čekali. Většina vědců na to zapomíná.“

Ještě jsem si všiml, že celá série se mi postupně vytrácí z hlavy. Opravdu, při čtení jsem si zkoušel vzpomenout, proč že si Zafod Bíblbrox vymazal kus paměti - a nepřišel jsem na to. A takových věcí by bylo víc... Ale co, alespoň při příštím čtení budu mít zase samá překvapení.

nakladatelství Argo, Praha 2002, ISBN 978-80-257-0031-0, cena 198,-