Rafinované, to je to správné slovo. Od první sbírky Lunovis už uplynulo hodně času a Radek Malý pokročil o hodně dál. Forma je stále pevně vázaná a stále je radost básně číst; rafinovanost veršů spočívá v jejich obsahu. Jsou promyšlené a mají více vrstev, často se v nich prolínají doby, několikrát se mi stalo, že jsem scénu přímo viděl před sebou.
Prší a Češi opouštějí kempy (Str. 35)
Čas plyne dvěma odlišnými tempy
Prší a Češi opouštějí kempy
Dvojhlavé karty, plastový nábytek
Na pláži leží odžitý zážitek
Smutní jak Srbové uprostřed Evropy
Bez moci, moře a Kosova Bez ropy
Zavála bríza Všecko uletělo
A má-li Balkán duši, má i tělo?
Kotorské kočky, hubené a plaché
značkují místa na mapách svým pachem
a kdyby Srbsko stokrát chtělo moře
dostane jenom jizvy Černé Hoře
Všimněte si pravidelného rytmu celého verše. Pak se podívejte na srovnání smutku balkánských válek a banálního smutku končící dovolené. Nepřehlédněte šikovné použití slova „hoře“. Nakonec si přečtěte báseň znovu... A takové jsou všechny.
Spousta překvapivých použití běžných slov, spousta slov nových, i tahle stránka básní stojí za pozornost: „Vranění, šeření. Čeření času.“ (Str. 46) Obrázek školního sešitu na obálce klame, opravdu to nejsou verše žádného školáčka.
Sejmi ó Bože duši z těla
Tu duši která tolik k tobě chtěla
že cestu zapomněla
Svatých je kolem jako na orloji
Spasils jich tolik Spasíš i tu moji?
Ona se bojí Bojí (Str.55)
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.