Bohumil Hrabal: Krasosmutnění (Wuwejův zápisník)

obálka knihy Bohumil Hrabal: Krasosmutnění Krasosmutnění navazuje na Postřižiny a pokračuje ve vzpomínání na dětství strávené v pivovaru. Na události poetické i vážné... Na to, jak si autor nechal vytetovat kotvu a místo ní mu vytetovali něco jiného, jak pak nemohl už být ministrantem a jak se na jeho tetování chtěl kdekdo podívat.

Jak jeho tatínek, který se od bůhvíkoho naučil uvolňovat všechny matky jenom majzlíkem a kladivem, trávil každou sobotu rozebíráním motocyklu Orion, hledaje kde má ten motor chybu, protože něco přece musí způsobovat, že se pořád zasekává, nestartuje nebo se dusí. A jak při tom poklepávání na matky potřeboval, aby mu někdo podržel kontramatku a tak žádal sousedy ve městě, zda by mu nešli tak na hodinku, dvě pomoci. A z hodinky, dvou se stala celá noc a sousedé se vracívali domů až ráno, nevyspalí, unavení a ženy jim nevěřily, že nebyli flámovat. A jak se pak každý ve městě před tatínkem schovával...

Jak do města dorazili šumaři ze Šumavy, odraní, unavení a s oteklýma nohama, a jak hráli tak zvolna a krásně, že se za nimi sbíhaly ženy i děti a nábožně naslouchaly, a dokud byli ve městě, táhly za nimi jak za krysařem...

Daly by se zmiňovat další a další příhody; nejzábavnější je asi rázovitý strýc Pepin, mluvka, milovník nočník podniků a tamních krasavic:

„Z lokálu se ozýval falešný tón ženských hlasů.
A co tomu všemu, mistře, říká spisek páně Batisty?
Co tam pan Batista píše o pohlavní zdravovědě?
A strýc upřímně řval hlasem plným nadšení.
Že záruka blaha manželskýho jest urostlý tělo!“ (str. 63)

Nemůžu říct, že to není pěkné čtení, to rozhodně ne, ale když to srovnám třeba s Obsluhoval jsem anglického krále, je to něco úplně jiného. Mělčího. Pro filmové zpracování vynikající a znovu se mi potvrzuje to, co už jsem napsal u Postřižin - sice už si nemyslím, že by film byl lepší, ale je minimálně srovnatelný. Mluvím o filmu "Postřižiny", řada motivů v něm je i z téhle knihy (teprve dodatečně jsem se dozvěděl u Tomáše Odahy, že Krasosmutnění bylo zfilmované samostatně Magdalenou Příhodovu pod názvem "Mořská panna").

Bohumil Hrabal: Krasosmutnění

Informace

Kontakt

Google search

Kategorie

Archiv