Pokrok v technologiích, masová výroba, nebývale silná koruna a slabý dolar (a možná spousta dalších faktorů) vedou k tomu, že ceny hardware jsou přímo směšné a byla by škoda toho nevyužít.
Že bych měl vylepšit strojový park mi bylo jasné, ale dlouho jsem se nemohl rozhodnout jak. Drobné pochybnosti (že na to, co dělám, mi minulá sestava stačí víc než bohatě) jsem rychle zažehnal a nakonec se přiklonil k notebooku spíše než k pracovní stanici - ta co mám ještě pár let vydrží. Požadavky, které jsem měl (Intel, dualcore procesor, paměť 2GB, disk nejméně 250 GB, 17 palců displej a samozřejmosti jako LAN, WiFi, bluetooth, DVD RW) vybraný model MSI dokonce v některých ohledech převyšuje.
A když notebook, tak by to chtělo povýšit domácí kabelovou síť na síť bezdrátovou, tedy wi-fi router. Nabídli mi Edimax, tak jsem ho vzal...
A když už bude v síti víc počítačů, ze kterých teoreticky bude třeba tisknout, tak síťovou tiskárnu. Laserovou; plnění inkoustové cartridge pokaždé, když potřebuji vytisknout jednu stránku, se mi už notně přejedlo. Takže rovnou i náhradní toner, abych si, až jednou dojde, netrhal vlasy. Brother kromě parametrů vyhovoval i velikostně a designem.
Ještě Windows Vista Home Premium OEM k notebooku, abych ten zázrak konečně viděl, a nákupní košík máme kompletní.
Za dva dny jsem si šel nové hračky vyzvednout a začal instalovat. Notebook kompletně v pořádku, Visty se nainstalovaly, ovladače od výrobce taky, periferie funkční... Podezřele bezproblémové, myslel jsem si.
Tiskárnu jsem připojil na router, na všech počítačích nainstaloval ovladače, jedním kliknutím se tiskárna našla, druhým vytiskla zkušební stránku. Nevídáno. To už jsem svoje podezření, že je něco špatně, že takhle snadno to nikdy nejde, vysílal nahlas.
S routerem jsem se konečně dočkal - ale o tom zase příště.
První dojmy:
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.