Alena Špačková: Moderní rétorika

Občas už se tak přihodí, že musím předstoupit před místnost plnou lidí a něco jim odprezentovat. Všichni víme, že pozornost všech účastníků, napřená na naši osobu, není nic jednoduchého (říkám si, že obsahuje spoustu energie a že by se tato dala při troše tréninku zužitkovat, ale to už je vysoká škola magie). Ovšem hlavní důvod, proč jsem si knihu koupil, nebylo zvládání trémy, spíš potřebuji nějaká pravidla a doporučení na co se soustředit. Třeba křivka pozornosti posluchače - nejsoustředěnější je na začátku, o něco méně, ale pořád ještě dostatečně se soustředí na konci, no a mezi tím je to slabé.

Rétorických příruček je spousta; jak jsem vybíral? Díval jsem se na počet vydání (druhé), které informuje o zájmu čtenářů. Důležitá také byla národnost autorky - americkou rozjásanost bych jako typický rezervovaný Čech nesnesl. Chtěl jsem široký kontext - vystupování není jen mluvení. Protože tíhnu spíš k nastudování a zkoušení "až to budu potřebovat", nechtěl jsem cvičebnici s dílčími úkoly (stejně bych je nedělal). A samozřejmě intuice při prolistování, ta se mi osvědčuje velmi. Náročné výběrové řízení...

Aktualizace 25. 1. 2026: Po rozpačitém dojmu z Přestaň prezentovat, začni vyprávět jsem se vrátil k této příručce, pro připomenutí a oživení. A po pravdě, bylo to jako bych ji četl poprvé. Tolik věcí, detailů a dobrých rad! Kniha je vážně nabitá. Založil jsem si spoustu stránek; hodně se mi líbily reálné myšlenky pro trénink a uklidnění:

Tady je první: Obecně vzato, publikum chce, abych si vedl dobře.

Tato věta je naprosto pravdivá. Možná vás posluchači jako řečníka zvlášť nerespektují, ale určitě si přejí, aby vaše vystoupení proběhlo pokud možno hladce. Nu, v auditoriu může sedět někdo, kdo by si pří vašem neúspěchu zamnul spokojeně ruce, ale proto máme v našem prvním tvrzení vazbu „obecně vzato“.

Další věta zní: V zásadě vím o tématu víc než kdokoli z přítomných.

Toto tvrzení by mělo být pravdivé. Vždyť jste se na vystoupení připravoval. Proč by jinak měli lidé poslouchat právě vás? Může se v publiku najít někdo informovanější, ale proto vaše věta začíná výrazem „v zásadě“. Pokud vaši prezentaci sledují lidé z oboru, aby vás vyzkoušeli, druhou větu pozměňte takto: Udělal jsem maximum pro to, abych věděl co nejvíc.

A věta poslední: Obecně vzato, vím, co chci říct a jak to chci říct.

Nemusíte se svůj projev učit slovo od slova zpaměti a nacvičovat každé mrknutí okem či gesto. I tato věta se tím, jak budete svůj proslov nahlas zkoušet, stane postupně pravdivou. (Str. 31)

Také varování před špatnými radami, které nefungují nebo to celé ještě zhorší (jako je panák na kuráž, „improvizuj“, „představuj si posluchače na záchodě“), nebo praktické rady pro flipchart:

Když nastupujete k flipu po jiném řečníkovi, vždy otočte na nový list nebo aspoň odškrtněte vodorovnou čarou předchozí informace. Včas si vyzkoušejte, z které strany budete na tabuli psát, abyste neklopýtl o stojan. Zachycujete-li na lístkovou nebo jinou tabuli svoje myšlenky, vždycky nejprve napište, potom vyslovte. V opačném případě vás po vyslovení hesla lidé přestanou sledovat. Když píšete, nemluvte, když vysvětlujete, co je na tabuli, nehleďte na ni, hypnotizujte své posluchače. Vůbec obecně platí — vaše pomůcky už vaše povídání slyšely, a proto se k nim s výkladem neobracejte. Víte-li, že se budete k některému z popsaných listů vracet, založte si jeho růžek, abyste pak zmateně neotáčeli, ale šli najisto. Při déle trvající akci můžete jednotlivé listy od tabule oddělit a připevnit je v místnosti na zeď — posluchači si získané informace snáz zapamatují a propojí do souvislostí. (Str. 106)

Velká škoda, že se mi lepená vazba už po druhém čtení prakticky rozsypala. Ale koukal jsem, že už vyšlo i třetí, doplněné vydání.

Odkazy:

• Moderní rétorika v Databázi knih
• Moderní rétorika v ČBDB

ŠPAČKOVÁ, Alena. Praha: Grada Publishing, 2006. ISBN 80-247-1704-2.