Wuwejův zápisník

Jiří Škoda, Pavel Doulík: Chemie 8

11.09.2006 20:11, Wu | knihy | školství | komentáře -

Chemie 8O reformě školství jsem tu už psal (první, druhý, třetí článek), žádné vyučování se ale neobejde bez učebnic a tak se nabízí otázka, jestli už jsou na trhu takové, které jsou v souladu s RVP. Jsou; na jednu z nich se podívám podrobněji. Jméno prvního autora už známe (viz. článek "Současné trendy v přírodovědném vzdělávání"), druhý je neméně zdatný (pdf), takže o kvalitě nelze pochybovat.

A opravdu, takovou učebnici jsem ještě neviděl. Vždycky jsem tvrdil, že chemie se musí učit podle praxe a ne podle teorie a tady to vidím černé na bílém. Resp. barevné na bílém, tolik obrázků a ilustrací na každé stránce musí upoutat i antichemiky a chemofobní jedince. Vždycky vlevo je logo, reprezentující probírané téma, po stranách svislá lišta s náměty, zajímavostmi a upozorněními, text je proložen obrázky, kreslenými vtipy, úkoly a otázkami, které významně podporují mezipředmětové vazby a průřezová témata... Podívejte se sami:

ukázka stránky

Každé téma začíná motivačním odstavcem, který není umělý, ale skutečně se týká něčeho, co žáci znají z běžného života. Např.: „Stává se to v domácnosti docela často - voda v umyvadle nebo ve vaně při vypouštění odtéká stále pomaleji a pomaleji, až přestane odtékat úplně. 'Máme ucpaný odpad, pojď s tím něco udělat', volá obvykle maminka na tatínka. Ten vstává od fotbalu v televizi a bere do ruky gumový zvon. V této kapitole se ale dozvíte něco o chemické látce, která bez práce dokáže zanesený odpad pročistit.“ (str. 46)

Po výkladu, který je sestaven tak, aby podporoval aktivní konstrukci poznatků u žáka, tedy aby si na to žáci přišli sami, třeba nějakým pokusem, následuje vždy několikařádkové shrnutí: „Mezi významné zásady patří hydroxid sodný a hydroxid vápenatý. Obě látky ve vodě odštěpují hydroxidové anionty OH-. Jedná se o látky žíravé. Hydroxid sodný se pužívá k výrobě mýdel, pracích a čistících prostředků. Hydroxid vápenatý se pod názvem hašené vápno používá hlavně ve stavebnictví k výrobě malty.“ (str. 47)

Výběr nejzajímavějších názvů kapitol:

  • Jak vznikají červánky
  • Bude vodík palivem budoucnosti?
  • Kterou kyselinu máme v žaludku?
  • Prvek, který vymýtil vražedné epidemie
  • Jsou všechny kyseliny nebezpečné?
  • Plyn urychlující zrání ovoce
  • Co vlastně tankujeme do nádrží aut?
  • Golfové míče bohů
  • Existují látky sladší než cukr?
  • Proč kopřiva pálí?
  • Co je to vlastně mýdlo?
  • Proč v létě kvetou rybníky

Autoři se dokonce dotknou glutamanu sodného, syndromu čínské restaurace a oblíbených potravinářských přísad, tzv. "éček". První chemická rovnice se vyskytuje až někde v polovině knihy stejně jako názvosloví, je odstraněné umělé rozdělení na organickou a anorganickou chemii, spousta úkolů se odkazuje na použití internetu, ano, takhle by měla moderní učebnice vypadat. Jsem zvědavý na její pokračování.

Ukázka jedné ze zajímavostí (nikdy jsem to neslyšel): „Někteří ptáci používají živé mravence k ošetření peří. Kyselina mravenčí je velmi účinná proti roztočům a vším, které napadají ptačí peří. Pták uchopí mravence do zobáku a vetře si ho do peří až ke kůži. 'Použitého' mravence odhodí a postup opakuje s dalším. Veverky, kočky nebo opice se s oblibou válejí přímo v mraveništi, aby se zbavily parazitů.“ (str. 103)

12345
1157998260000

Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.

Informace

Kontakt

Google search

Kategorie

Archiv

STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR

CBDB.cz – Databáze knih a spisovatelů, knihy online