Soubor deseti pohádek je Fahrnerova prvotina. Každá z nich rozvíjí obecnou otázku pomocí samostatného příběhu. Hrdinové hledají štěstí nebo lásku, ale často je minou nebo pochopí, až když je ztratí. Dobře dopadnou jen některé a titul knihy rozhodně není jen nějaká roztomilá nálepka. V tom mi připomíná Andersena nebo Oscara Wildea.
Pohádkové obrazy nejsou jen kulisa, ale rámec pro dospělý život, který se snadno dá promarnit. Putováním za chybným cílem, nesprávným vnímáním lásky nebo vyhýbáním se zkušenostem.
Zároveň jsou pohádky jemně ironické, ať už v dílčích poznámkách, nebo třeba v celé zápletce o (zahradních) trpaslících a jejich strašlivých válečných barvách:
Zapomněl ale na opatrnost, a když za sebou uslyšel zavrčení, bylo pozdě. Pes se chystal ke skoku a trpaslík byl oslabený špatnou životosprávou, takže tentokrát skutečně zkameněl. Paní domu se ráno zalíbilo jeho zbarvení, a tak ho nechala stát na místě, kde zahynul. Závistiví sousedé si brzy udělali sádrovou napodobeninu. A tak je dnes svět plný trpaslíků ve strašném válečném kroji.
Ale jenom jeden z nich je pravý. Je z kamene a nikoli za sádry a v ruce svírá kámen. Pro někoho obyčejný, pro něj drahý.
Ale za ironií a humorem se skrývají vážnější věci. Usmíváte se válečným barvám, řeč je přitom o vzdání se domova kvůli nenasytnosti. A prozření přišlo jako obvykle příliš pozdě.
Pohádky jsou to v každém případě originální a pěkně vyprávěné a velikým dětem připomenou leccos důležitého.
dkazy:
FAHRNER, Martin. Pohádky pro veliké děti. Praha: Městská knihovna v Praze, 2016. ISBN 978-80-7532-166-4.
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.