Souhvězdí Kentaura je třetí díl volné trilogie (po Polární záři a Skrytých dimenzích). Dá se samozřejmě číst samostatně a bude fungovat, ale podrobná znalost se rozhodně hodí. I když, přiznávám, i mě paměť trochu zradila. Kdo byli rodiče Emmy Kaplanové, jsem pochopil až postupně, přitom to příjmení bylo jasné vodítko. Vlastně jsem znal i Žraloka, neuvěřitelného pilota se zvláštním kuřetem. Jen jsem ho po třiceti letech nepoznal.
Hlavní dějové linie jsou dvě. První se odehrává na kolonizační lodi Daidalos, která se roku 2074, po dvaceti letech cesty, konečně blíží ke svému cíli v soustavě Alfy Centauri. Vedoucí technik Theo Martin řeší divné výsledky z detektorů, nevysvětlitelné poruchy a sabotáže.
Gravitační přístroj ukazuje několik hmotných bodů v soustavě Alfy, které se nedaří ztotožnit s žádnou viditelnou planetkou, asteroidem nebo jiným materiálním objektem. Detektor infračerveného záření na daných místech ukazuje jen černočernou prázdnotu.
Jinými slovy, gravitace naznačuje, že jsou v soustavě Alfy nějaké neidentifikované hmotné objekty. Vizuál a infračervené záření tvrdí, že tam nejsou.
A astronomové jsou samozřejmě naštvaní a házejí vinu na nás. Prý neděláme pořádně svou práci a přístroje nefungují, jak by měly.
V něčem mají určitě pravdu.
Jen minulý týden došlo k pěti podezřelým výpadkům na teleskopech, a čidla infračerveného záření, ta klíčová, jedno po druhém tvrdošíjně selhávala rychleji, než je moji technici stačili nahrazovat novými.
Druhou linii tvoří pátrání Emmy Kaplanové na Webbově stanici – vyšetřuje smrt vědce pracujícího na mezihvězdné Bráně (projekt UniversalGate), kromě toho má ještě tajný úkol od Mosadu.
Nejsou to ale dvě paralelní zápletky. Emma i Theo znají část vysvětlení a jak děj postupuje, ukazuje se, že je to vlastně jediný problém. Kombinace detektivky, konspiračního thrilleru a technologií budoucnosti je velmi účinná a informace do sebe zapadají. A když se do toho přimíchá teroristický čin a obvinění Thea, děj nabírá na spádu. Podaří se pravdu odhalit dřív, než dojde k rozsudku?
Bylo to napínavé a v okamžiku vyřešení jsem vlastně spokojeně čekal epilog – než jsem si všiml, že zbývá ještě více než sto stránek a celá druhá část. Ano, to hlavní teprve začíná. Kniha mění žánr a měřítko, stává se z ní záchranná space opera a závod s časem pokračuje. Mazurek tak vlastně napsal dvě finále.
Kompozice udržuje rychlé tempo střídáním krátkých kapitol a přepínáním perspektiv. Nejčastěji se střídají Emma a Theo, občas dostanou prostor i Peterson, Cimrman nebo – poněkud nezvykle – autonomní zbraň vybavená umělou inteligencí. Aktuální postava je v podnadpisu uvedená, takže se vůbec neztrácíte, a zároveň kapitola začíná kurzivou psanou vzpomínkou – je to vlastně druhá časová linie. Vysvětluje, jak se daná postava dostala do současnosti, a zároveň prokresluje její charakter. Emma a Theo jsou díky tomu velmi plastičtí, rozumíme jejich psychologii.
O tom, jaké mají postavy návaznosti na minulé díly trilogie, jsem se zmínil už v úvodu; je toho ale mnohem víc, vrací se umělá inteligence Cimrman, Kon(s)piráti a jejich hlava Car, stejně jako geniální vědec Kornilov a mimozemské artefakty. Tady se znalost celé série hodí.
Co se týče informační plnosti, Jiří Mazurek ji ještě více omezil, v textu ponechal jen ta nejdůležitější vysvětlení a vědecké pojmy, které přímo ovlivňují děj, a příběhu to prospívá. Faktografie už nijak nevyčnívá. A také zachoval závěrečný populárně naučný dodatek, kde jsou vědecká fakta rozebrána podrobněji.
V knize stále zůstává humor, i když tady se na rozdíl od druhého dílu hlavní postavy tolik nešpičkují. Úlevně legrační jsou textové zprávy mezi Emmou a Žralokem. Vytkl bych snad jen vesmírnou autonehodu, které je sice pěkná narážka, ale pravděpodobnost takové události je příliš mizivá.
Příběh staví postavy před několik skutečně těžkých rozhodnutí. Zároveň na konci přináší dojemná završení osudů, smíření a nové šance, to jsem ocenil.
Když to shrnu, kniha je velmi povedený a zároveň široce rozmáchlý závěr trilogie. Je strhující akční sci-fi s rychlým střídáním záhad, akce a odhalení. Pokud jste četli předchozí díly a nevadí vám, když technothriller v polovině změní žánr na něco opravdu velkolepého, přijdete si na své. V kontextu celé série je tento díl nejlepší, skutečný vrchol.
Odkazy:
MAZUREK, Jiří. Souhvězdí Kentaura. Praha: Martin Koláček - E-knihy jedou, 2026. ISBN 978-80-281-2027-6.
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.