Střevlík kožitý

Potkat přes den střevlíka kožitého je poměrně vzácné, je to noční tvor.

Když na něj ale narazíte, určitě ho nepřehlédnete – je totiž velký až 4 cm, patří k největším střevlíkům vůbec. Krovky má nepravidelně zvrásněné, mohou připomínat hrubou kůži, což mu dalo české jméno (a latinské také, to coriaceus ve jméně Carabus coriaceus znamená kožovitý).

Stavba těla je mohutná, má nápadná kusadla a silné nohy. Vše je přizpůsobeno způsobu obživy, je to totiž dravec. Loví hmyz, žížaly nebo plže. Podívejte na ta kusadla:

Detail:

Zadní křídla nemá a krovky má srostlé, takže nemůže létat, o to rychleji ale uhání. Kdyby se mi nezastavil, neměl bych žádnou fotku, resp. měl bych spoustu rozmazaných.

Nejčastěji obývá okraje lesů, parky, sady nebo zahrady, ve kterých je dostatek míst k úkrytu – kameny, trouchnivějící dřevo, hromady listí a větví apod. Ale vidět ho můžete i na otevřenějších plochách, doběhne daleko. Což může vést k matoucím nálezům v zemních pastích (viz Úskalí výzkumu střevlíků 1. Co vlastně říkají zemní pasti?).

Jeho larvu se mi letos povedlo potkat poprvé. Je to takový úzký obrněný váleček a na první pohled vypadá hrozivě. Obzvlášť když má i na zadečku jakási „tykadla“, takže na okamžik zvažujete, která strana je vlastně hlava.

A je také dravá, stejně jako dospělec. Žije a loví v opadaném listí. Dorůstá délky až 5 cm. Představě bílé, měkké larvy tedy příliš neodpovídá. Ačkoliv – podívejte se jí na bříško:

Ještě zajímavost k broukovi – při ohrožení umí vystříknout páchnoucí sekret, takže do ruky raději nebrat.

(Larva focena 18. 4. 2026, brouk 29. 8. 2026, obojí v podhůří Železných hor)

Odkazy:

• Střevlík kožitý (Wikipedie)
• Úskalí výzkumu střevlíků 1. Co vlastně říkají zemní pasti? (Živa)
• Střevlík kožitý (Chov zvířat)