Wuwejův zápisník

Hans Rosling, Ola Rosling, Anna Roslingová Rönnlundová: Faktomluva

07.01.2022 19:06, Wu | knihy | sociologie | výběr z knih | komentáře -

obálka FaktomluvaHans Rosling byl švédský statistik a lékař, který se kromě lékařské praxe a mnoha výzkumů soustředil na odstraňování nesmírného zkreslení informací v současném světě. Se synem a snachou založil nadaci Gapminder, jejímž cílem je bojovat proti zničující nevědomosti pomocí světonázoru založeného na faktech, jimž bude každý rozumět. Přednášel pro finanční instituce, korporace a nevládní organizace. (Str. 269)

Kniha začíná testem na informace o stavu světa (chudoba, kde žije většina populace, přístup k vzdělání, elektřině atd.), stejným, který zadali mnoha tisícům lidí na světě – a ve kterém naprostá většina odpověděla hůře, než by odpovídali náhodně volící šimpanzi!

Ale většina z nich – dokonce převážná většina – odpovídala špatně. Některé z těch skupin měly horší výsledky než široká veřejnost. Vzpomínám si především na skupinu nositelů Nobelovy ceny a vědců v oboru lékařství. Není to tedy otázka inteligence. Zdá se, že většina lidí má o světě zcela mylné představy.

A nejen ničivě mylné, ale i systematicky mylné. Čímž mám na mysli, že výsledky testů nejsou nahodilé. Jsou totiž horší než nahodilé: jsou horší než výsledky, jaké bych obdržel, kdyby osoby odpovídající na mé otázky neměly v daných oblastech vůbec žádné znalosti. (Str. 12)

Co to znamená? Že všichni mají představy zkreslené k horšímu, domnívají se, že svět je v mnohem horším stavu než skutečně je.

Osmdesát pět procent lidstva již je uvnitř rámečku tradičně označovaného „rozvinutý svět“. Zbývajících patnáct procent se nachází více méně mezi oběma rámečky. Pouze třináct zemí, které reprezentují šest procent světové populace, zůstává i nadále v rámečku „rozvojové“. Ale zatímco svět se změnil, světonázor nikoli – alespoň ne v hlavách „Zápaďanů“. Většina z nás se zasekla na kompletně zastaralých názorech na zbytek světa a odmítáme se jich vzdát. (Str. 25)

Autoři pak pokračují systematicky a vysvětlují příčiny, jednotlivé „instinkty“, které nás vedou ke špatné interpretaci, zkreslení nebo nepochopení informací.

  • Kapitola 1: INSTINKT PROPASTI
  • Kapitola 2: INSTINKT NEGATIVITY
  • Kapitola 3: INSTINKT LINEÁRNOSTI
  • Kapitola 4: INSTINKT STRACHU

Média nemohou odolat, aby nevyužívala našeho instinktivního strachu. Je to tak snadný způsob, jak zaujmout pozornost. (...)
Je to paradox: obraz nebezpečného světa nebyl médii nikdy šířen účinněji a rozsáhleji než dnes, a přitom svět nebyl nikdy bezpečnější a méně násilný.
Strachy, které našim předkům pomohly přežívat, dnes udržují práci novinářům. Není to ale vina novinářů a neměli bychom čekat, že se v tomto ohledu něco změní. Situace není důsledkem „logiky médií“ producentů zpráv, ale „logikou pozornosti“ v hlavách spotřebitelů. (Str. 81)

  • Kapitola 5: INSTINKT ZKRESLENÍ VELIKOSTI

Pro podobná srovnání, jaké jsem musel činit v Nacale, dnes existují rozsáhlá data na globální úrovni a ukazují stejnou věc: v zemích na úrovni 1 a 2 nezachraňují dětské životy lékaři a lůžka v nemocnici. Doktoři a lůžka se dobře sčítají a politikové milují slavnostní otevírání nových zařízení. Ale prakticky veškerého nárůstu míry dětského přežití se dosahuje díky preventivním opatřením mimo nemocnice, která realizují místní zdravotní sestry, porodní báby a vzdělaní rodiče. Zejména matky: z dat vyplývá, že polovina nárůstu dětského přežití ve světě se děje proto, že matky dovedou číst a psát. Více dětí přežije především proto, že vůbec neonemocní. Školené porodní asistentky pomáhají matkám během těhotenství a při porodu. Sestry děti naočkují. Děti mají dost jídla, rodiče je udržují v teple a čistotě, lidé kolem nich si myjí ruce a matky si dokážou přečíst pokyny na krabičce léků. Takže chcete-li investovat peníze do zlepšení zdraví v zemích na úrovni 1 nebo 2, měli byste je vložit do základních škol, vzdělávání sester a očkování. Velká honosná nemocnice může počkat. (Str. 101)

  • Kapitola 6: INSTINKT ZOBECNĚNÍ
  • Kapitola 7: INSTINKT OSUDOVOSTI

Machistické hodnoty, které lze dnes najít v mnoha asijských a afrických zemích, nejsou „asijské hodnoty“ nebo „africké hodnoty“. Nejsou to „muslimské hodnoty“. Nejsou to „východní hodnoty“. Jsou to patriarchální hodnoty, stejné jako byly běžné ve Švédsku ještě před pouhými šedesáti lety. S ekonomickým a sociálním pokrokem se vytratí, stejně jako se vytratily ve Švédsku. Nejsou nezměnitelné. (Str. 139)

  • Kapitola 8: INSTINKT JEDNÉ PERSPEKTIVY
  • Kapitola 9: INSTINKT OBVIŇOVÁNÍ
  • Kapitola 10: INSTINKT URGENTNOSTI
  • Kapitola 11: FAKTOMLUVA V PRAXI

To, že je svět v mnohem lepším stavu než si myslíme, pro mě díky knize Pokrok nebylo tak šokující (a taky jsem díky tomu měl v testu správně 8 otázek z 12). Ale nadšený jsem byl z toho, jak se Rosling zamýšlí nad příčinami; nad mechanismy vnímání a důvody zkreslení. Jeho rady a doporučení jsou průzračné, srozumitelné a opravdu potřebné. Takže jsem si po dočtení knihu prošel ještě jednou. Je to dostatečné doporučení?

Odkazy:

ROSLING, Hans, ROSLING, Ola, ROSLING RÖNNLUND, Anna. Faktomluva. Brno: Jan Melvil Publishing, 2018. ISBN 978-80-7555-057-6.

12345
1641578760000

Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.

Informace

Kontakt

Google search

Kategorie

Archiv

STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR

CBDB.cz – Databáze knih a spisovatelů, knihy online