Stojí myslím za to je vyjmenovat všechny – jídlo, hygiena, očekávaná délka života, chudoba, násilí, životní prostředí, gramotnost, svoboda, rovnoprávnost a příští generace. V každé se vedle hlavního poselství dozvíte spoustu informací. Například v kapitole o jídle jsem poprvé četl o Normanu Borlaugovi. Znáte? Ten člověk zachránil svět.

Po tisících pokusů s křížením pšenice přišel Borlaug s vysoce výnosným hybridem, který by odolný vůči parazitům a nebyl citlivý na denní světlo, a tím pádem vhodný do různých klimatických podmínek. Důležitý faktor byl, že tento druh byl trpasličí, jelikož vysoká pšenice spotřebovává mnoho energie na růst nejedlého stonku a také se může zhroutit, pokud roste příliš rychle. Když tento nový hybrid Borlaug představil, ukázal také farmářům, jak moderní zavlažování a umělé hnojivo zvyšují výnos. Nový druh pšenice se rychle rozšířil po celém Mexiku a výsledek byl úžasný. Sklizeň v roce 1963 byla šestkrát vyšší než v roce 1944. V podstatě přes noc se z Mexika stal vývozce pšenice. (Str. 30)

Následně pokračoval v dalších státech světa, Indii a Pákistán z hrozby hladomorem dovedl k potravinové soběstačnosti, a tak dále. Spustil „zelenou revoluci“.

Poslední kapitola, Příští generace, je o dětech a jejich šancích. Podívejte se na příklad desetileté holčičky, která žila v západním světě před dvěma sty lety. Nebudu popisovat tehdejší život, to si stejně nejspíš ani neumíme představit, ale ocituji srovnání s dneškem:

Stejná desetiletá holčička žijící dnes má vyšší šanci dožít se důchodu, než jakou šanci měli její předkové dožít se pátých narozenin. I pokud žije v nejchudších zemích světa, má lepší přístup k výživě než holčička z nejbohatších zemí před dvěma sty lety. Pravděpodobnost, že bud žít v extrémní chudobě, se snížila z 90 procent na méně než 10 procent. Chodí do školy stejně jako téměř všechny děti její generace a negramotnost bude ještě za jejího života zcela vymýcena. Její rodiče jsou jí pravděpodobně dostatečnou podporou, aby nemusela ze školy odejít za prací. Je velká šance, že žije v demokracii, kde mají ženy individuální práva a právní ochranu. Čelí nejnižšímu riziku zažití války než kterákoli jiná generace v historii lidstva. Riziko, že zemře následkem přírodních katastrof, je o 95 procent nižší, než jaké by bylo před sto lety. Nezažije žádný hladomor a nejspíše o žádném velkém ani neuslyší. (Str. 172)

Máme se nejlíp v historii – a budeme se (snad) mít ještě lépe.

Odkazy: