Bílé kravky pod jeřáby,
rudé šípy v oblaku.
Mlha nad cestami vábí
v útočiště zázraku.

Hořící nať nachem plane,
Krista krále zahřívá.
Žezla krásy nevídané,
veliká a zářivá.

Starci z nebes vbodávají
pruty slunce do hlíny.
Věku budoucího taji
zachvěly se hlubiny.

Zachvěly se, zašeptaly.
Zazářila stigmata
Kristu, živé země králi,
světla v krvi rozžatá.
(Říjen, str. 96)

Některé básně jsou přímo extatické, a nejde jen o vytržení náboženské, jsou tu i fascinující vnory do atmosféry ročního období.

Který anděl pode dveře
bělostný mi sune list?
Otevírám v nedůvěře:
o bolesti budu číst?
(...)
(Zasněžený práh, str. 16)

Jak moc jsou básně spjaté s ročními obdobími a jejich proměnami se ukáže, když si uvědomíte, že v tomto výběru s kapitolami zima-jaro-léto-podzim jsou obsažené ukázky ze všech devíti Reynkových sbírek básní a dvou sbírek próz (Rybí šupiny 1922, Had na sněhu 1924), že se tato témata vinou celou jeho tvorbou.

Básně doprovází autorovy grafiky, jejichž rozostřenost a melancholická nálada působení veršů posiluje.

Velmi reprezentativní výbor, velmi mě oslovil. Doporučuji.

nakladatelství Euromedia Group k. s. - Odeon, Praha 2001, ISBN 80-207-1099-X, cena 129 Kč