Petr Holý, vlastním jménem Petr Pavlík, se tu už jednou objevil - s knihou Povídání o cestě Tam. Jedna její část, odpovědi na otázky, byla jakýmsi vymezením proti Eduardu Tomášovi, mystikovi ze staré školy. Stejný vliv lze tušit i v těchto povídkách, Eduard Tomáš také zkoušel propagovat mystická témata literární formou.
Tentokrát se snad ani nejedná o vymezení, spíše o snahu zkusit to také, prezentovat myšlenky příběhem. Styl Petra Pavlíka je hravý, oproti hutnému Tomášovu, příběhy překypují pochopením pro lidi a jejich slabosti, nabízením pomocné ruky.
„Opodál kostelíka stojí dům s popisným číslem 1. Je to bělčická fara. Všichni místní kluci znají pátera Josefa a hlavně jeho farskou zahradu, kde mu rok co rok oberou všechny hrušky. Vědí, co pak bude následovat - květnatá slova o pekelných trestech. Zato jak pan páter Josef potká tatínka, najednou jako by zapomněl, který kluk to vlastně byl, a že on vůbec kdy vlastnil jaké hrušky.“ (Str. 89)
Zároveň jsou, alespoň některé z nich, intelektuální výzvou, je třeba trochu přemýšlet, co prezentují, co se kde děje a hlavně proč, jaké poselství přinášejí.
Asi nejdelší povídka, Kleopatra, je přes velkou pracnost jaksi nesoudržná, nedrží pohromadě, jako by byla z více částí (přitom ale každá z nich je výborná). K ostatním snad ani není co dodat, líbily se mi všechny. Obsahově se rozpínají od síly myšlenek, přes domnělou reinkarnaci až k mimořádně laskavé interpretaci křesťanství.
Určitě se podívejte na autorův web lampa.cz, kde si kromě dvou povídek z této sbírky můžete přečíst spousta dalších textů - povídek, pohádek, esejí nebo třeba zenových příběhů.
nakladatelství Avatar, Praha 1992
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.