Plástečkový med (Wuwejův zápisník)

Poprvé jsem se o tom, že celá plástev se dá žvýkat, a že je to ohromná pochoutka, dozvěděl z jakési povídky v prázdninovém speciálu dětského časopisu, myslím že to bylo ABC. Děda včelař tam po stočení medu v medomedu dal víčka a zbytky plástve dětem s úkolem žvýkat, vychutnat zbytky medu a sežvýkaný vosk dávat do hrníčku. Ten se pak ve vodní lázni roztaví a znovu zpracuje.

Utkvělo mi to natolik, že jsem o tom pořád mluvil - a pak mi táta od kolegy včelaře opravdu kus plástve přinesl. Pochoutka! Měl jsem ji v ledničce na talířku. Chodil jsem tam ovšem tak často, že byla během jednoho dne pryč.

Plástečkový med

Příběh pokračuje zhruba o patnáct let později. Jdu na jarmarku v Litomyšli od stánku ke stánku, prohlížím zboží, poslouchám folkovou skupinu z pódia, nahlížím na medy, medovinu, voskové svíčky u nějakého včelaře, ale počkat, co to tam je za krabičky? Novinka - plástečkový med. Mě snad šálí zrak! Okamžitě kupuji všechny tři a nemůžu se dočkat, až budu doma a do pochoutky se pustím. Trochu se bojím, jestli mi bude pořád tak chutnat, jestli mi paměť vzpomínku nepřibarvila, ale zbytečně - je to stále ono.

Med chutná jinak než čistý stočený, je s propolisem, pylem i voskem, a určitě k zážitku přispívá i konzistence pochutiny - kousání do vosku, lehký tlak na zuby, prýštící med z komůrek, příval sladkosti, která se žvýkáním ubývá a je nahrazena chutí a vůní včelího vosku.

Po třech dnech lituji, že jsem koupil jen tři kusy, na každém jarmarku a trhu procházím stánky včelařů, ale marně. Nezbývá než se těšit na další Litomyšl. Po roce kupuji zase téměř všechno, šest krabiček. A teď? Už zase začínám litovat a těšit se.

Znáte, ochutnali jste někdy?

(psáno šestého dne po nákupu)

Plástečkový med

Informace

Kontakt

Google search

Kategorie

Archiv