Po stisku klávesy Win se objeví samotný shell s přehledem ploch a přehledem aplikací - ale to je všechno, žádný přehled odkazů neexistuje. Ptal jsem se v konferenci, jak to vidí ostatní, dostal jsem několik odpovědí:

Zapnutí plochy

Jedním rozšířením (yum -y install gnome-tweak-tool) lze znovu zapnout obsluhu plochy nautilem a začne fungovat jak má - ale stejně to není ono. Okna nejdou minimalizovat, takže se na plochu nedá dostat jinak než založením nové a to je trochu zbytečné. Ano, samozřejmě bych mohl dalším nastavením zapnout i tlačítka na oknech, ale po pravdě bych se raději naučil Gnome Shell používat tak, jak je zamýšlen, než abych z něj dělal klasické Gnome.

Prohledávání naposledy otevřených souborů

Když skočím do shellu a začnu psát jméno souboru, prohledá se seznam naposledy otevřených a soubor se nabídne. To už je lepší, ale pořád se mi to nelíbí - je to podstatně menší stupeň kontroly, než když si někde nadefinuji odkaz na soubor, který hodlám pravidelně otevírat. Co vím o seznamu naposledy otevřených souborů? Budou tam všechny? Jak dlouho tam vydrží? A co když náhodou jednou otevřu stejnojmenný soubor, třeba ze zálohy na druhém disku?

Prohledávání favorites

Favorites čili oblíbené z Nautila, správce souborů, se také v Gnome Shellu prohledávají. Řešení by tedy bylo, přidat si soubory tam. Ano. Kdyby to ovšem šlo! Do oblíbených lze přidat jen složku.

(Ověřeno prakticky, favorites jsou v souboru ~/.gtk-bookmarks, přidání odkazu na soubor a následné kliknutí vede k chybové hlášce.)

Rozšíření pro editaci navigace

V repozitářích je rozšíření alacarte, pomocí nějž je možné editovat menu gnome-shellu. Nainstaloval jsem (yum install alacarte), spustil, založil do navigace složku pro svoje odkazy, přidávám odkaz - s jásotem, protože přidávací dialog je stejný jako při vytváření spouštěče v Gnome 2, čili standardní -, vybírám typ „umístění“, odkazuji na soubor a ... nic. Tento typ spouštěče se nezaloží. Zafunguje jen vytvoření klasického spouštěče pro aplikaci nebo terminál. Takže zase nic (resp. asi by se dalo spouštět příslušný program a dát mu soubor jako parametr, ale to pořád není ono).

Proboha, přece se nebudu vracet k prastarému modelu „pustím aplikaci a pak si vyberu soubor“, když dokumentocentrický model je logičtější (otvírám soubor a k tomu se mi spustí správná aplikace)... Aby to nebyl jen smutný článek s přehledem všech slepých uliček a neúspěšných pokusů, napíšu jak bych si to představoval. Je to snadné - vedle Ploch a Aplikací bych zkrátka zavedl třetí záložku a na ní si odkazy editoval, tak jako se to dělalo na ploše. Vyhledávání Gnome Shellu by tam fungovalo stejně jako nad Aplikacemi a hotovo.

Momentálně jsem skončil u toho, že dokumenty mám ve složce Dokumenty (překvapivě), a když s nimi chci pracovat, nechám si Gnome Shellem spustit Nautilus. Zbytečný krok navíc, ale fungovat se s tím dá.