Wuwejův zápisník

Zapeklité cesty jednoho hudebního námětu aneb Odkud a kam teče Smetanova Vltava

09.03.2009 21:03, Wu | hudba | výběr z blogu | komentáře -

Smetanova Vltava. Nepochybuji o tom, že ji každý zná, ale pro připomenutí si poslechněte základní motiv (mp3 ukázka, začíná v 60. vteřině skladby). Nádherná hudba, jeden z nejpoužívanějších námětů, dnes ho například pouští České dráhy v Pendolinu při příjezdu do Prahy jako nenásilné upozornění cestujícím, že své draze zaplacené místo mají urychleně opustit. Jaké jsou jeho kořeny?

Vltava

Zlí jazykové tvrdí, že Smetana transponoval dětskou píseň Kočka leze dírou do mollové tóniny. Je pravda, že jistá podobnost tam je, ale není to příliš pravděpodobné. Méně zlí jazykové zase hlásají, že si Smetana při svém pobytu ve Švédsku vypůjčil melodii z lidové písně Ack, Värmland du sköna (mp3 ukázka). Pokud ano (a prý to snad i přiznal v jednom z dopisů), hodně ji vylepšil.

Tím to ale nekončí. Poslechněte si kousek písně Hatikva (mp3 ukázka), hymny státu Izrael. Povědomé, že? Hudbu ke staršímu textu složil Samuel Cohen právě na základě Smetanovy Vltavy.

Doplnění komentáře Pavla Fischera: Samuel Cohen neskládal hudbu na základě Smetanovy Vltavy, ale na melodii rumunské lidové písně Carul cu Boi (Povoz a osel). Cohen se v Rumunsku narodil. Pravdou je, že první notové záznamy Vltavy jsou z Itálie, správně na to trefil Hotentot. Je domněnka, že melodie Vltavy se dostala během 30-leté války do Evropy. Odsud zamířila do Švédska, nejprve jako Risingevisan, do Rumunska jako Carul cu Boi, u nás Kočka leze dírou.
Roku 1818 se připravovalo Švédsko na korunovaci Karla XIV. Na tehdejším seznamu slavnostních skladeb byla skladba Risingevisan.
Notový zápis byl z roku 1800, tedy 24 let před Smetanovým narozením. Roku 1822, tedy dva roky před Smetanovým narozením, švédské království formou veřejné soutěže zaplatilo přetextování a úpravu původní Risingevisan a vznikla Ack Värmeland. Smetana se při psaní Vltavy nechal inspirovat skladbou buď Risingevisan, nebo Ack Värmeland, kterou jako dirigent Filharmonické společnosti nalezl v jejím archívu. Jedná se o slavnostní skladbu, které švédové vzdávají stejný hold, jako národní hymně.
Mimochodem na norrköpingské radnici hraje Risingevisan ještě déle – podle notového zápisu z roku 1798.

Poslední ukázka je z alba německé skupiny Sanctavia, která Vltavu oděla do mystického hávu. Slova písně Danare in Eternia (mp3 ukázka začíná ve 35. vteřině skladby) připomínají latinu, ale ať se snažím jak chci, nejsem schopen je ani zachytit, natož přeložit.

Znáte nějaké další použití vltavského motivu?

Aktualizace 23. 4. 2009: tip od latorante - remix Vltavy od Michala Buriana, prezentovaný poprvé na Sensation White 2008.
A youtube mi hned nabídlo další odkaz, verzi Michaela Hejče.

Aktualizace 17. 6. 2009: Mumlinek doplňuje, že verze Michala Buriana je přepracování původnější skladby Michaela Hejče.
A ta původnější pochází z Hejčova alba a zpracoval ji Viktor Dyk.

Aktualizace 29. 9. 2013: s překvapením jsem dnes v písni Karla Gotta zaslechl známou melodii, a opravdu, jde o Vltavu z roku 1971. Úprava je klasická, se slovy Jiřího Štaidla.
A když jsem se díval na youtube, objevil jsem další verzi od Leony Machálkové (kdo napsal slova se mi najít nepovedlo).

Aktualizace 11. 1. 2024: do článku jsem vložil obsáhlý a mimořádně fundovaný komentář Pavla Fischera. A doplnil jsem úvodní ilustraci, vygenerovanou pomocí DALL-E v ChatGPT 4.


Zdroje informací:

Zdroje ukázek:

12345
1236628980000

Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.

Informace

Kontakt

Google search

Kategorie

Archiv

STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR

CBDB.cz – Databáze knih a spisovatelů, knihy online