Jedna z nejzajímavějších učebnic, kterou jsem kdy četl. Zaujala mě tolik nejspíše proto, že přesahuje do oblastí, které mě zajímají (jazyk, písmo, symboly, řeč těla, systémy včetně duchovních), a také že je velmi konkrétní. Vynechává nešvar vysokoškolských textů, které pro samou obecnost, teorie a interpretace zapomínají na fakta (mám na mysli didaktiku, psychologii nebo pedagogiku, u takové anorganické chemie dost dobře nelze zůstat v čisté obecnosti).
Sémiotika je věda o znakových systémech a tak se samozřejmě na začátku musíme věnovat podrobným definicím, zejména znaku. Není to nic jednoduchého, ale většina sémiotiků se shoduje zhruba na tomto (str. 16):
Proces přiřazení znaku některému předmětu, jevu, nebo události se nazývá sémióza, znaky a jejich systémy mohou být motivované (jsou označovanému podobné nebo s ním logicky souvisejí) nebo konvenční (prostá dohoda), uzavřené (pevná sada znaků) nebo otevřené (systém se vyvíjí, např. jazyk), ostré (označují malou skupinu) či neostré, výrazné (význam je jasně definovaný) nebo nevýrazné, důvěryhodné či pochybné.
Jako u každé vědy, ani tady nechybí úvodní kapitola věnovaná historii sémiotiky, začíná u Galéna a jeho nauky o symptomech a končí u Umberta Eca, nejvýznamnějšího sémiotika současnosti.
A pak už se vrhneme do největšího znakového systému, který je k dispozici, totiž do jazyka. Rozebereme si strukturu a motivovanost jazykového znaku - např. dle Ogdena a Richardse tzv. sémiotický trojúhelník vyjadřuje vztah mezi symbolem (znak, vyslovené nebo zapsané slovo aj.), referencí (význam, který znak nese) a referentem (samotný objekt v mimojazykové skutečnosti).
Další podkapitoly:
Zajímavosti: Takzvaná lidová etymologie mění tvar slova a přisuzuje mu falešný původ - při zachování významu. Provaz byl původně povraz (z povřísla), ale dostal lépe uchopitelný tvar, související s vázáním. Slovo velbloud pochází z gótského ulbandus a ke kombinaci slov „veliké“ a „bloudění“ došlo až dodatečně. Nadávka kanálie nesouvisí s kanálem, dostala se k nám přes němčinu a francouzštinu z italského canaglia - holota, sběř. Peklo souvislost s pečením také získalo lidovou etymologií, původně souvisí se starým německým „Pech“ - smůla, dehet. (podle str. 68).
Některá obecná jména a názvy výrobků jsou vlastně zkratky - granko (granulovaný koktejl), izolepa (izolační lepící páska) (podle str. 82).
Zbytek knihy zaujímají ostatní znakové systémy:
Knížka je vynikající nejen kvůli sémiotice a významu znaků, ale také proto, že u všech oblastí uvádí hojné příklady a doporučenou literaturu - takže může posloužit i jako solidní odrazový můstek k dalšímu studiu. To také naznačuje, že je určená spíše pro začátečníky, než pro pokročilé sémiotiky.
Recenze Jaromíra Kopečka na Knihovnice.cz; recenze Jana Kapouna na Scienceworldu.
Ha! Vidím že Jaromír Kopeček použil i stejné slovo „nešvar“ pro stejnou věc - ale přísahám že neopisuji, jeho recenzi jsem našel až po napsání svého textu.
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.