Wuwejův zápisník

Ztetované tety

07.08.2006 23:25, Wu | sociologie | komentáře -

Předem podotýkám, že se mi tetování nijak zvlášť nelíbí a tudíž jsem předpojatý. Kupříkladu z celé monografie Umění tetování (Henry Ferguson, Lynn Procterová) se mi líbily snad dvě, možná tři fotky.

Tak si říkám, proč se vlastně dívky a ženy (chlapi a jejich pohnutky mě nezajímají) nechávají potetovat? Napadá mě pár možností:

  • Patří do klanu a vyjadřují tak svou příslušnost k němu. Jo, tak to je u 99,9 a možná ještě více procent blbost.
  • Podstupují tak rituální přechod. Něco jako zasvěcení do dospělosti, významnou změnu ve svém životě, obřad. Tomu bych rozuměl, ale nejsme kmenová společnost a pokud to snad jako rituál pociťují, tak spíš podvědomě, naše kultura takové rituály - pokud vím - nemá.
  • Líbí se jim to. K tomu se vyjadřovat nebudu, vkus má každý svůj a estetická měřítka také.
  • Chtějí se něčím ozvláštnit, což se jim částečně daří. Jen částečně, neb se svou pečetí plynule přesunou ze stáda "nezajímavých" do stáda označených.
  • Pojímají to jako rebelii proti konformismu. Budiž. Ale je to hloupý způsob, takový dost trvanlivý.
  • Je to "in". Ehm. Řídit svůj život podle toho, co někdo prohlásí za módní?

Znáte nějaké další důvody?

Každý má právo dělat si se svým tělem, co se mu zlíbí, nikomu tohle právo neberu, ba naopak, ať si každý stříhá, barví, propichuje, vypaluje a tetuje co chce a jak chce. Avšak to, co s tělem udělá, o něm vypovídá. Třeba to tetování - z dívek a žen jež znám, honosících se touto ozdobou, mi vypadává celkem stručná typologie nositelek: "drsňačka" a "slušňačka" čili "velká holka".

"Drsňačka" demonstruje svou pevnost světonázoru, ať už je jakýkoliv. Sebestřednost, intrikánství, gothic nebo satanismus, punk nebo hardrock... Obvykle k tetování bude přidaný jeden nebo dva piercingy. A neochvějné přesvědčení o vlastní výjimečnosti, vše co dělá ona je nejlepší, ti ostatní nestojí za řeč.

"Slušňačka" čili "velká holka" je naopak velmi normální, až příliš slušná, ve škole velmi dobrá či dokonce premiantka, v životě klidná, často abstinentka, pokračujte ve stejném duchu libovolně. To vše přijala z okolí a nese si trauma poslušnosti, takže jednoho dne se "vzbouří" a nechá si na rameno něco vytetovat. Třeba motýlka. A od té doby každému na potkání (třeba někde u vody) bez vyzvání o sobě něco vypráví...

Ale je opravdu pěkné, že se takto postižené označují samy, není-liž pravda?

P.S. Jako všude, i tady jsou výjimky, tak se prosím hned nepohoršujte. Každopádně vaše názory mě zajímají.

12345
1154985900000

Informace

Kontakt

Google search

Kategorie

Sledujte také

Archiv

STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR

CBDB.cz – Databáze knih a spisovatelů, knihy online