Wuwejův zápisník

William Saroyan: Zloděj listí

07.12.2006 19:51, Wu | knihy | komentáře -

William Saroyan: Zloděj listíVysloveně mě uchvátila povídka Lovec bažantů. Je o jedenáctiletém chlapci, který je zrovna v období absolutní sebejistoty, totální ironie, zkrátka všechno se mu zdá špatné. A touží po pušce, aby mohl lovit bažanty. Jednou u večeře přijde otázka pušky opět na přetřes, otec mu začne dělat kázání o tom jak doma nic nedělá, nepřispívá a jenom něco chce, a že on v jeho věku ... Jenže pak se něco stane a otec v půlce jídla vstane a jde mu pušku koupit.

'Víš', řekl Mike Maloney, 'to proto, že zatímco jsem mu tam u stolu kázal, něco se stalo. Jako by bylo o třicet roků míň a můj otec kázal mně, klukovi v Mayově věku. Ach ano, já jsem si na svůj chleba vydělal, jak jsem řekl, a taky jsem chtěl pušku - přesně jako Mayo chtěl tuhle. A otec mi držel kázání a já nedostal nic. Tím myslím, že jsem ji dostal až téměř za pět let, kdy už pro mě moc neznamenala. Víš, zatímco jsem mu dneska odpoledne kázal, vzpomněl jsem si, že když můj otec kázal mně, byl jsem přesvědčený, že je na omylu, když mě takhle podceňuje, a byl jsem přesvědčený i o tom, že se znenadání něco stane - nevím, jak by to mělo přijít, snad proto, že jsme byli tak chudí - a otec s tím kázáním přestane a bez dalšího poprasku mi půjde koupit pušku. Nic takového však otec neudělal, samozřejmě. A já jsem si vzpomněl, že to neudělal, a možná právě proto jsem se rozhodl, že to co můj otec pro mě neudělal, já pro svého syna udělám, jestli chápeš, jak to myslím.'“ (str. 123)

V obchodě vybere tu nejlepší. Chlapec ji popadne a zmizí. Užaslý prodavač, známý, se dá s otcem do řeči a ten ho pozve k sobě na pár piv, v deset večer. Říká, že „'Teď máme čtvrt na šest. Jemu potrvá asi tak tři minuty, než si stopne někoho, kdo ho sveze do Riverdale, které je odsud pětadvacet mil. Tu vzdálenost urazí průměrný řidič za takových čtyřicet, pětačtyřicet minut, ale Mayo už toho řidiče nebo řidičku přiměje, aby tam byli za půl hodiny nebo i za míň. Povede se mu to, protože bude rozrušený a neřekne nic. Přiměje toho řidiče nebo řidičku, aby sjel nebo sjela z cesty a zavezl nebo zavezla ho tam, kde je honitba, takže na lov se vydá okamžitě a bez meškání, to znamená chvíli před šestou. Lovit bude, dokud nepadne tma, mezitím toho hodně nachodí. Neztratí se ani nezatoulá, ale bude muset dojít zpátky k silnici, kde je slabý provoz. Chytí stopa zpátky a doma bude kolem desáté.'“ (str. 120).

Nerad bych zkazil pointu, ale povídka je plná abych tak řekl, mužského pochopení (podívejte se na Cestu divokého muže) a ukazuje, že ritály přechodu od dětství k dospělosti, přijetí chlapce mezi muže, nabývají různých způsobů, ale zatím tak docela nezmizely.

Ještě se mi hodně líbila povídka Básník doma, o autoru divadelních her, který je vlastně víc neúspěšný než úspěšný, ale zároveň je doma se svou rodinou a tím jaký je, mnohonásobně překonává vnější neúspěšnost. Se kterou to ostatně také není tak špatné.

Zbývající povídky mě příliš neoslovily, ale to nevadí - ty dvě to bohatě vynahradily.

12345
1165517460000

Kategorie

Informace

Kontakt

Sledujte také

Archiv

STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR

CBDB.cz – Databáze knih a spisovatelů, knihy online