Kdyby někoho z vás napadlo, že se začnete učit latinu, a nikdo rozumný vám to včas nerozmluvil, možná by se vám mohlo hodit pár odkazů. Nejprve v češtině:

• Komplexní přehled výslovnosti, gramatiky, deklinací, konjugací a dokonce procvičovací program v javascriptu vytváří Pavel Salvet.
• Texty, některé z nich s překladem, jsou v Psacím místě - Latině Františka Folbera.
• Slovník Multilingual Dictionary od LangSoftu pro počáteční orientaci dostačuje.
• Přehled latinských citátů a úsloví najdete ve Wiki.

V angličtině jsou zdroje samozřejmě bohatší:

Pokračování příspěvku

aneb "Pohled na šéfy, porady, manažerské vrtochy a jiné metly pracoviště ze zorného úhlu kancelářské ohrádky". Nepostradatelná příručka pro každého zaměstnance firmy větší než malé. Taková společnost zákonitě musí zavádět byrokracii, aby se při svém rozsahu udržela v chodu - a bující byrokracie zase dává prostor pro absurdní nařízení. Je to nutnost, kterou nelze brát jinak než s humorem.

Scott Adams v knize, založené na populárním komiksu o Dilbertovi, rozebírá snad všechny oblasti - tajemná zákoutí finančního oddělení a účtárny, kam se všichni bojí i jen nakouknout, marketingová kouzla, přehled fungování konzultantů, všechny způsoby deptání zaměstnanců a jejich odvetná opatření a samozřejmě věci nejvtipnější: porady, plánování, zeštíhlování a procvičování týmové spolupráce. A to jsem ještě nejmíň polovičku názvů kapitol vynechal.

Protože obsah se dost dobře popisovat nedá, vybral jsem pár citátů a komiksových ukázek:

Pokračování příspěvku

"Na svatého Jiří, vylézají hadi, štíři" praví stará pranostika a jak se zdá, platí to i ve výšce kolem tisíce metrů nad mořem, a dokonce i tam, kde ještě leží sníh.

Tohle zvířátko jsem vyfotil asi 30 cm od sněhem pokryté cesty a věru se mu nelíbilo, že jsem chtěl kolem projít. I zasyčení jsem si vysloužil, takže jsem po zdokumentování raději volil široký oblouk a tím sněhem se probrodil, probořil a promáčel.

Pokračování příspěvku

Knihu textů, vyprávění a vzpomínek Martina Patřičného jsem si koupil až po jeho knize o dřevě a po shlédnutí pár dílů seriálu Kus dřeva ze stromu, který uvádí Česká televize. To už jsem si mohl být jistý, že nebudu litovat, Mistr Patřičný, jak ho nazval v komentářích zcr, je sice poněkud svérázný, ale rozhodně moudrý a zkušený člověk. Cesta k tomu nebyla jednoduchá, jak se dočtete kupříkladu v prvním příběhu o tom, jak se rodí ovce...

"Udělal jsem šíleně moc blbostí, asi ještě i udělám, jedna z nich byla ta, že jsem se snažil někomu vnucovat svůj názor.
Koneckonců to dělám pořád, když už nemůžu změnit sebe, měním svět kolem. To je mnohem jednodušší. (Smích.)
Ale jsem už trochu obroušenější, a taky docela dobrý vyjednavač, a snažím se přecházet věci, které nejsou důležité...Jenže které to jsou?
Žiju jako vy v tomhle světě nového věku, kdy už nikdo z nás není nevinný, kazdý tak či onak kolaboruje s kazisvěty a v lepším případě ho není slyšet. Kdo by šel taky dobrovolně do blázince nebo pod most, že?" (Str. 9)

Pokračování příspěvku

Už je to zase tady, recyčlánky, měsíc proletěl kolem jako střela. Aspoň že už se dá chodit do přírody a nemrznout při tom.

Začnu knihami. Lekce tvůrčího psaní od Michala Viewegha mě zaujala a nechápal jsem, proč se po něm kritici tak vozí (teď už to možná chápu). Návrat ke Kyberiádě Stanislawa Lema se vyplatil, je to fantastické čtení. John Irving a Svět podle Garpa je čtení pro drsňáky a Shakespearův Hamlet? Holt klasika [mrk]. Ještě odkaz na Ovladač je můj aneb Jak na média od Kláry Smolíkové, svižné čtení o pastech moderních médií pro všechny (a pro děti především).

Investigativní přístup k životu jsem praktikoval soukromým výzkumem na téma Kolik lidí nechce reklamu do poštovní schránky, to když jsem objevil, že Česká pošta zveřejňuje statistické údaje; naletěl jsem na reklamu na obalu Rajčatovo-šunkových rohlíčků Argente a pokusil se sledovat přímý přenos hokejového zápasu (fiasko).

Také jsem si střihl koláž s Neználkem a Kaplickým, resp. s jeho "knihovnou", druhý obrázek draka... a nakonec ještě odkážu na o rok starší recyčlánky.

Esther de Waal dle svých slov pochází ze skotského rodu Moirů s dlouhou historií, ale vyrůstala ve zvlněné krajině Shropshirských vrchů na hranici Velšska. Se spiritualitou raného irského křesťanství se setkala až při návštěvě zeleného ostrova, za zlomový okamžik, který její pozornost obrátil ke středověkým mnichům, považuje pohled na vysoké kříže v Monasterboice. Když se tak na ně dívám na fotkách (jedny, druhé), docela to chápu, jsou impozantní.

"Postupně ve mně zasvitlo poznání, že jsem zde konfrontována s podobou křesťanství, která se v mnoha směrech silně odlišuje od toho, jež jsem znala dosud. Zdejší křesťanství nebylo závislé na Středozemí, nýbrž zkuté znovu na pomezí Evropy lidmi, kteří nevěděli nic o Římu či o městské civilizaci. Pocházelo od venkovanů, z hierarchické, kmenově strukturované společnosti, ve které měly nesmírný význam osobní vztahy - nikoli jen vztahy mezi lidmi, ale také vztahy k divokým stvořením a k hmotným věcem, a nikoli v poslední řadě i vztahy mezi tímto a příštím světem. Pocházelo od lidí, kteří se nebáli přinést své dřívější pohanské, předkřesťanské názory do křesťanství a propojit staré s novým." (Str. 10)

Irsko prodělalo velmi specifický vývoj v přechodu ke křesťanství, odehrálo se totiž zcela nenásilně - a tak je velmi pravděpodobné, že se kněžími stávali i druidové a že přispěli ke specifickému pojetí víry. Autorka to nazývá keltskou schopností udržet věci pohromadě.

Pokračování příspěvku

Vyrazil jsem takhle o víkendu na projížďku na bruslích. A jak si tak jedu a kochám se plochou krajinou, všimnu si bílého vlákna, nataženého podél stezky.

Pokračování příspěvku

Velmi neobvyklá kniha, nejen svou zápletkou. Jednoho dne se kdesi v parku objeví člověk, který svým životem, svým působením a svými slovy dokáže měnit lidi. Ne příliš otevřeně, je to působení duchovního učitele, nenápadné a nenásilné. On sám o sobě říká, že dělá jen to, co je potřeba, k čemu je povolán. Ostatní mu ale rychle začnou říkat Kazatel.

"Nebo chceme spasit sami sebe a zachraňujeme tonoucí, kteří se však vůbec netopí. A přičítáme si to jako svoje zásluhy. Ale ať už je to jakkoliv, nemůžu s tím přestat. Kdybych to udělal, ztratil bych svoji víru a svoje poslání a můj úděl v tomto světě by pro mě už neměl smysl. Ponech mně moje poslání, tak jako já ti ponechávám tvoje." (Str. 194)

Teprve dodatečně si uvědomuji, kolik různých charakterů a postav se s Kazatelem setkává a je nuceno přehodnotit názory. Podnikatel, kterého osloví anděl, a on totálně změní svůj život. Rautový kazatel, falešný řečník, který na večírcích smetánky promlouvá a apeluje na její etickou stránku. Cynický novinář, skeptický k jakémukoliv duchovnu. Indiánská komunita, podléhající konzumu. Osamělá atraktivní žena, která o kazatele usiluje. Život a smrt. Volby důležité zdánlivě - a doopravdy. Oficiální kazatelé, bratři v řádu.

Pokračování příspěvku

Dnes se v přehledu programů zdarma podíváme na vše, co je potřebné k pohodlné práci s videem.

Jako první to jsou přirozeně kodeky, tedy rozšíření systému, umožňující kódovat a dekódovat audio a video v nejrůznějších formátech. A že jich je hodně. Dobře si vzpomínám na dobu, kdy se objevil DivX formát a každá verze balíčku se chovala jinak, že když je někdo nainstaloval ve špatném pořadí, měl smůlu, že nešly žádným způsobem odstranit. A co teprve specializované přehrávače, na real media se musel instalovat real player, na mov quicktime. Ano. Tak nic z toho dnes už není nutné. Stáhnete si K-Lite Mega Codec Pack, nainstalujete a máte vystaráno. Krom toho, že jsou tam všechny kodeky, obsahuje i spoustu podpůrných programů, analyzátor videa G-Spot, zobraovače titulků, alternativu pro real media i quicktime a dokonce Media Player Classic (hned se k němu vrátím).

Když už máme kodeky, můžeme přehrávat, a to v ledasčem - i v nainstalovaném WindowsMediaPlayeru. Jenže, řekněme si to upřímně, WMP je strašlivá věc se spoustou designových, knihovních a dalších vymožeností, které nechci a nepotřebuji. Naštěstí v K-Lite Mega Codec Packu je i zmíněný Media Player Classic - přehrávač videa se strohým designem WMP verze 6 a srozumitelným ovládáním.

Pokračování příspěvku

Šílené prostředí, kde se skrývá překvapení na každém kroku. Budoucnost, nějakých osmdesát let po Krachu. Co přesně tím krachem bylo si většinou času jen domýšlíme, ale to vůbec nevadí. Dnes nacházíme na první pohled dobře udržované vesničky či města pod nadvládou drsných strážců hned vedle království upírů, primitivní technologie i pozůstatky předkrachových vymožeností, jako jsou umělá inteligence a biokonstrukty. A do toho všeho bohy, bůžky, démony a duchy. Svět, v němž se magie vymanila z mýtů a stala se realitou, kde se prolomila bariéra mezi naším a ostatními světy.

Drsný spasitel je opravdu drsný. V duchu jsem si ho překřtil na Brutála - to myslím hovoří samo za sebe. Jeho sešívaný obličej, teleskopické implantované oko a podivné klepeto neuvěřitelných vlastností místo ruky předzdívku vhodně doplňují.

"Pocit přicházel přímo ze středu planiny. Protože jsem nenašel žádnou jinou hrozbu, zamířil jsem nakonec na otevřené prostranství. Duch se nacházel právě tam, najednou téměř neviditelný. V podobě virtuálního rejnoka manty se vznášel jen pár desítek centimetrů nad zemí. Už okolo sebe nešířil hrůzu, naopak, sám se hrůzou třásl. Sklonil jsem se nad ním, zda v jeho povrchu nerozeznám strukturu, která by mi pomohla zjistit, co je zač. Zazmítal se, pocítil jsem závan energie, pak pocit interakce pominul a v dalším okamžiku se duchovo nehmotné tělo začalo trhat na cáry, až z něj nezbylo nic.
'Zabil jsi to,' zkonstatovala Micuma. 'Umřelo to hrůzou z tebe.'" (str. 217)

Pokračování příspěvku

Celý příspěvek

Celý příspěvek

Celý příspěvek

Celý příspěvek

Celý příspěvek

Celý příspěvek

Celý příspěvek

Celý příspěvek

Celý příspěvek

Celý příspěvek