Wuwejův zápisník

Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo

29.01.2005 16:08, Wu | knihy | komentáře -

Obálka knihČtu tuhle knihu potřetí, ale pořád objevuji další a další netušené roviny. Tehdy poprvé, to bylo naprosté zjevení. V životě jsem neviděl složitější dílo a tenkrát jsem o většině popisovaných záhad, sepkulací a mysterií nevěděl zhola nic. Od té doby jsem přečetl spoustu knih, ale zas tak moc mi to nepomohlo. Pořád zůstávám v úžasu na autorovým rozhledem.

Třeba to rozdělení na části podle kabalistického stromu. Nepochybuji o tom, že kdybych si dohledal význam jednotlivých sefir, děj by jim odpovídal. Ale tentokrát jsem si všiml i dalšího rozměru - ženského tajemství, duše Země, matky, zkrátka protějšku "vznešené" esoteriky. To když Lia vysvětluje Casaubonovi všechen hermetismus:

...žádné archetypy nejsou, je jenom tělo. V břiše je to fajn, protože tam roste dítě, ty tam strčíš svého bujarého ptáčka, aby tam z něj ukápla chutná strava, a proto jsou krásné a důležité jeskyně, štoly, podzemí, a dokonce i labyrint, který je jako naše dobré a zdravé útroby, a když si chce někdo vymyslet něco moc důležitého, tak si pro to jde tam, odkud jsi přišel na svět i ty, a plodit, to prostě chce i nějaký otvor, napřed tam semeno zetlí a pak je tu najednou třeba Číňánek, datle nebo baobab. Ale nahoře je to lepší než dole, když jsi hlavou dolů, tak se ti do ní nahrne krev, nohy páchnou hodně a vlasy o něco míň, je lepší vylézt na strom a trhat si tam ovoce, než skončit v zemi a krmit tam červy, a jen zřídkakdy si ublížíš tak, že bys do něčeho vrazil hlavou, obvykle z něčeho slítneš dolů, proto je to nahoře andělské a dole ďábelské. Pravda je však i to, co jsem před chvílí řekla o svém bříšku, proto je pěkné obojí, dole i uvnitř a taky nahoře i mimo, duch Merkuria a univerzální kontradikce s tím nemusejí mít nic společného. Oheň zahřívá, a když prochladneš, dostaneš zápal plic, zvlášť kdybys bylvědec před čtyřmi tisíci lety, proto se ohni přisuzují tajemné vlastnosti, můžeš si na něm taky upíct kuře. Chlad ti zase to kuře konzervuje, a když si sáhneš na oheň, naskočí ti takhle velký puchýř, proto taky to, co trvá po staletí, jako třeba vědění, si představuješ někde na kopci, nahoře, ale zároveň také v jakési jeskyni. A kdybys chtěl vědět, proč vědění přišlo z Východu a ne ze švýcarských Alp, tak věz, že když se tví předkové ráno ještě za tmy probudili, dívali se k východu k naději, že tam vyjde slunko a že nebude pršet, čert aby to vzal.

12345
1107014928

Kategorie

Informace

Kontakt

Sledujte také

Archiv

STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR

CBDB.cz – Databáze knih a spisovatelů, knihy online