Na to je tezka odpoved, Mistre Wu.
Kazdy spisovatel ma svuj problem a ten resi skrze psani. Dobry spisovatel pise jednu knihu stale dokola.
Tedy zalezi na tom, jestli je spisovateluv problem (anebo "problem") i vas problem- pokud ano, pak jste se sesli a muzete cist od A do Z (od prve knizky do posledni, anebo pozpatku).
-
U Cecha jsem zacal knihou
O zahrade, kterou povazuji za "ciste" cteni a davam 100%.
Druha byla
Velke dobrodruzstvi Pepika Strechy, ze ktere na me dychla lehka chorobnost, predevsim v postave carovneho starecka, rozdavajiciho okoukane, vsedni, jakoby moudre rady. Tady porusuje Cech pohadkovou zasadu, kdy carovny starecek zastupuje osud a hledajicimu radi, ba primo prikazuje pouze smer/ cil cesty.
Treti bylo
Tajemstvi ostrova za prkennou ohradou s motivem stari-podzimu-znovuzrozeni. To na mne nedolehlo pozitivne- pro deti moc slozite, pro dospeleho prilis banalni, ale zaroven prilis zapletene az nepochopitelne (konec jsem nerozlustil nikdy).
Setkavani se mladi v rozpuku a rozkladajiciho se stari, mi prislo az lehce perverzni. Ne sexualne, ale existencne- starecek jako by valil na dite sva selhani, coz se mi nelibilo.
Mozna to tak v zivote chodi, ale ono v zivote prichazi vice veci, o kterych by se nemelo psat.
-
No, to jsou me subjektivni uvahy a nepochybuji o tom, ze podobne rozladen bude jiny ctenar nad mymi literarnimi oblibenci (Burroughsem W.S., Celinem etc.).
-
Abych ale konkretne odpovedel: Nejlepsi mi prijde O zahrade.
Ty dalsi 2 vyse zminovane knihy u mne mely sestupnou tendenci. Pak jsem si jeste z ucty koupil O certovi, ktery neurazil a ani neprekvapil a proto jsem ho poslal dal (ty tri knihy uvedene nahore jsem si nechal...treba casem zmenim mineni, kdo vi...Cechovy obrazky/ ilustrace jsou ale opravdu uchvatne).
Mozna skoda, ze nenasel sveho autora, ktery by ho udrzel na uzde.
Uz si od nej nic nekoupim, jako autor se pro mne osobne jiz vycerpal a neverim, ze by mne jeste mohl chytnout.
Ze pisi takovehle prispevky, za to muze vas inspirativni blog...nejsem zadny Hegelovec a myslenkovy postup teze-antiteze-synteza mne nelaka, vse beru smahem subjektivne (tedy mimo princip i ideovou konstrukci) a proto by mne ani nepadlo s tim lezt nekam na verejnost, treba jen ve forme clanku na soukromem blogu (jako casem zapomenuty prispevek se to jeste snese).
-
Jeste...kdyz jsem se nahore stavil u tech banalit...tak jsem zalistoval:
"Na mori i v zivote je nejdulezitejsi vedet, kam plujes. Mit sen a touhu. Statecne planouci srdce je jako svetlo majaku."
To jsou rady, co jsem slychaval od opilych popelaru v 6 hodin rano U Kalendu (samozrejme v trochu jine cestine :o)
~